Versailleskou mírovou smlouvou z roku 1919 bylo uznáno právo států bez mořského pobřeží na námořní vlajku. Pro praktickou realizaci tohoto práva ve vztahu k nově vzniklé Československé republice propůjčovala tato smlouva ve svých článcích č. 363 a č. 364 československému státu užívání severních přístavů Hamburku a Štětína.

Na základě této smlouvy tehdejší Československá republika v roce 1929 koupila plochy v Hamburku v lokalitě Peutehafen o výměře 13.574,2 m2 a uzavřela nájemní smlouvu na 99 (slovy: devadesát devět) let s Městem Hamburk o pronájmu ploch v lokalitách Saalehafen a Moldauhafen o výměře cca 28.500 m2.
Článkem č. 364 Versailleské mírové smlouvy byla ustanovena Komise, která dne 2. listopadu 1929 učinila Rozhodnutí o pronájmu vymezených prostor v přístavu Hamburk Československé republice. Nájemní smlouva mezi Československou republikou a Městem Hamburk uzavřená 2. listopadu 1929 o nájmu prostor v hamburském přístavu podle článků č. 363 a č. 364 Versailleské mírové smlouvy se stala nedílnou součástí tohoto rozhodnutí.

Dne 2. listopadu 1929 byl dále uzavřen Protokol I. o zvláštních ujednáních, jež byla sjednána mezi československou a německou vládou při vydání rozhodnutí podle článků 363 a 364 Versailleské mírové smlouvy.

Nájemní smlouvou byly Československu pronajaty na dobu 99 (slovy: devadesát devět) let plochy na nábřežích Hallesches Ufer a Dresdener Ufer o celkové výměře 28.540 m2. Tímto způsobem vzniklo tzv. československé nájemní pásmo pro vnitrozemskou plavbu ve Městě Hamburk. Nájemní smlouva byla postupně upravena čtyřmi dodatkovými protokoly z 2. března 1931, 13. května 1955, 20. srpna 1987a 9. srpna 1996.
Protokolem II. o zvláštních ujednáních mezi československou a německou vládou při vydání Rozhodnutí podle čl. 363 a 364 Versailleské mírové smlouvy, byl sjednán přechod držby a užívání pozemku ležícího v přístavu hamburském na Československou republiku (Protokol byl sjednán dne 2. listopadu 1929). V návaznosti na tento Protokol II. byla dne 22. listopadu 1929 uzavřena mezi Československou republikou a Městem Hamburk kupní smlouva na území mezi přístavem Peuter a kanálem Peuter o výměře 13.574,2 m2. Dnes jsou pozemky ve vlastnictví ČR včetně pozemků zastavěných a přilehlých vodních ploch a jsou v příslušných registrech města Hamburk zapsány jako majetek ČR.

Výše uvedené plochy užíval státní podnik Československá plavba labsko-oderská, s.p. V roce 1992 proběhla privatizace tohoto státního podniku a vznikla Československá plavba labská, a.s. (dále jen „ČSPL“).
V roce 1992 byly výše uvedené plochy v Hamburku pronajaty Ministerstvem hospodářství České republiky ČSPL. V roce 2001 vznikl spor mezi Ministerstvem a ČSPL, zda budovy postavené na uvedených plochách jsou vlastnictvím ČR nebo zda v rámci privatizace byly převedeny do vlastnictví ČSPL. Téhož roku byl prohlášen konkurs na majetek ČSPL a do sporu vstoupil správce konkursní podstaty, který předmětné nemovitosti fakticky držel a pronajímal třetím osobám.

Dne 1. prosince 2008 Ministerstvo uzavřelo dohodu o narovnání se správcem konkursní podstaty, na základě které správce konkursní podstaty vyloučil z konkursní podstaty ČSPL práva k nemovitému majetku ČR v Hamburku a zároveň došlo k narovnání všech sporných práv mezi Ministerstvem a správcem konkursní podstaty.

V současnosti tedy není veden žádný soudní spor o Majetek a oprávněnost jeho užívání Ministerstvem.

Zdroj, více informací: www.mdcr.cz