PALUBA.eu

Pracujete v EU a máte problémy s úřady, či zaměstnavatelem?

Občanský rozcestník

Občanský rozcestník je poradenská služba EU pro veřejnost, kterou v současnosti poskytují právní odborníci z organizace ECAS (European Citizen Action Service), která je smluvní partnerem Evropské komise.

Občanský rozcestník úzce spolupracuje se sítí SOLVIT, která se zabývá problémy, které jednotlivcům nebo podnikům vznikají při jednání s orgány v jiné zemi, v případech, kdy pravděpodobně došlo k chybnému použití právního předpisu EU.

Na stránkách projektu můžete přímo odborníkům položit otázku pomocí internetového formuláře.

Pro více informací navštivte – Občanský rozcestník

SOLVIT

SOLVIT tvoří síť center, která navzájem spolupracují při řešení problémů způsobených nesprávnou aplikací evropské práva ze strany správních orgánů. SOLVIT centrum se nachází v každém členském státě EU a rovněž v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu.

Účelem systému SOLVIT je řešit rychle a efektivně konkrétní problémy občanů a podnikatelů. Nabízí tak alternativu ke zdlouhavým a mnohdy nákladným soudním řízením. Na činnost národních SOLVIT center dohlíží Evropská komise, která případně poskytuje i pomoc při řešení složitějších případů.

SOLVIT centra poskytují své služby bezplatně. Další výhodou tohoto systému je jeho neformálnost a transparentnost, a to vše při zachování naprosté diskrétnosti, pokud jde o citlivé obchodní i osobní údaje.

SOLVIT je neformální systém, na který se můžete obracet jakýmkoli Vám dostupným způsobem – telefonicky, e-mailem, faxem, dopisem, můžete rovněž podat svoji stížnost on-line nebo přijít osobně.

Jeden z vyřešených případů:
SOLVIT pomohl českému lodníkovi získat nemocenské dávky z Nizozemí

Na SOLVIT se obrátil český občan, který pracoval jako lodník v Nizozemsku. Když onemocněl, zažádal o výplatu nemocenských dávek u nizozemského úřadu. Uběhl více jak rok a peníze mu nebyly vyplaceny. Díky SOLVITu klient obdržel peníze během 23 dnů.

Dle příslušného nařízení o sociálním zabezpečení má občan členského státu EU nárok na výplatu nemocenské v zemi, kde je zaměstnán, i když má bydliště na území jiného členského státu.

Když ani po roce český lodník nemocenské dávky neobdržel, obrátil se na SOLVIT centrum v ČR. Nečinnost nizozemského úřadu posoudil SOLVIT jako porušení evropského práva a případ začal řešit.

České SOLVIT centrum se obrátilo na partnerské SOLVIT centrum v Nizozemsku a požádalo, aby byla situace prověřena. Díky spolupráci s nizozemským SOLVITem byla výplata nemocenské urgována a klient dostal peníze během několika dnů.

Více podrobných informací, včetně vyřešených případů – SOLVIT

Vlajky

Evropská Unie

Hamburský Senát rozhodl o zrušení bezcelní zóny

Příslušné firmy budou muset v dnešní bezcelní zóně dodržovat od 1. ledna 2013 celní předpisy týkající se námořních celních přístavů tak, jak je tomu i ve zbývající části hamburského přístavu, v Rotterdamu, Antverpách či jiných evropských přístavech. Úřad hospodářství a práce (Behörde für Wirtschaft und Arbeit) se bude u spolkové vlády zasazovat o včasné schválení a zveřejnění prováděcích předpisů k aktualizovanému celnímu kodexu EU, který byl formulován již v roce 2008, tak, aby měly firmy dostatek času na změnu systému.

Kromě toho má celní orgán v budoucnu přesunout svůj prostor pro rozhodování co nejvíce ve prospěch přístavních podniků, především pokud se týká vybírání kaucí na dovozní odvody v souvislosti se skladováním zboží, které nepochází ze zemí ES. Dále jsou senát, obchodní komora i přístavní hospodářství zajedno v tom, že má celní orgán před zrušením bezcelní zóny předložit ucelený koncept logistického centra Hamburk, který co nejvíce zohlední princip „clo k zákazníkovi“.

Senátor pro hospodářství Axel Gedaschko: „Společné úsilí senátu a přístavního hospodářství o sjednocení postojů vůči budoucnosti bezcelní zóny se vyplatilo. Se zrušením bezcelní zóny získá Hamburk zpět plnou tvůrčí a plánovací suverenitu. To přístav obecně posílí. Firmám, kterých se to týká, nabízíme spolu s celní správou, obchodní komorou Hamburk a sdruženími pro přístavní hospodářství podporu pro pokud možno co nejplynulejší přechod.“

Po schválení městským zastupitelstvem požádá senát spolkového ministra financí o zrušení bezcelní zóny, k němuž musí být přijat spolkový zákon. K odstranění celní bariéry dojde až po zrušení bezcelní zóny k 1.1.2013, pokud ji nebude nutné na některých místech zachovat kvůli bezpečnosti nebo z hlediska nákladovosti. Senát prošetří dopady zrušení bezcelní zóny na dopravu a předloží návrhy na projekt dopravních tras, řízení a regulaci dopravy.

Od bezcelního přístavu k bezcelní zóně

Smlouva uzavřená v roce 1881 v rámci procesu přijetí regulí celní unie a připojení Hamburku k Německé říši předpokládala oplocený „bezcelní přístav“ ležící mimo celní území Německa, který byl svému účelu předán v roce 1888. Jako vyrovnání za postoupení suverenity Německé říši získal Hamburk 40 milionů zlatých marek, které byly použity k výstavbě skladištního města (Speicherstadt). Založením Evropského hospodářského společenství (EHS) byla mezi státy vytvořena celní unie. Celním právem se stalo právo evropské. Modernizovaným celním kodexem EU schváleným v roce 2008 byla završena poslední fáze celně právní integrace dosavadních svobodných přístavů označovaných mezitím jako bezcelní zóny, která započala již v roce 1994 a vyústila v kompletní zřeknutí se národních celních a daňových privilegií. Bezcelní zóna Hamburk v současné době zahrnuje cca 23% přístavní plochy.

Senát byl nucen hamburskou bezcelní zónu podrobit nové analýze kvůli rozsáhlým změnám celního práva EU, které se jí týkají, kvůli budoucí logistické koncepci a urbanistickému vývoji. S ohledem na změny v mezinárodní bezpečnostní situaci stanovila Světová celní organizace a Evropská unie nové rámcové podmínky pro kontrolu mezinárodní přepravy zboží. Veškerá celně právní řízení jsou v budoucnu ve všech přístavech EU postavena na roveň bez ohledu na svůj celně právní status. Proti původně přijatému rozhodnutí senátu o zmenšení bezcelní zóny uplatnila Spolková celní správa rozsáhlé výhrady.

Zdroj: www.hafen-hamburg.de

Hamburk - oplocení bezcelního pásma

Hamburk - oplocení bezcelního pásma. Foto: IBA Hamburg

Splavnost Labe – Informace z mimořádné tiskové konference

EVD Sped. je spolu s firmami ČSPL, a.s., Konakl a Havelka jedním ze čtyř vodních dopravců, kteří podali žalobu na Ministerstvo dopravy ČR o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem, tedy neudržováním a nedobudováním vodních cest na Labi. Nemožností provozovat ekonomickou vodní dopravu na Labi, ke které v dobré víře vodní dopravci obdrželi za zákonných podmínek koncesi, působí těmto dopravcům škodu ve výši 1 miliardy ročně.

Jak uvedla ČTK dne 4. prosince 2009, zástupce ministerstva dopravy před soudem tvrdil, že smlouva AGN (Evropská dohoda o vnitrozemských vodních cestách) není pro ČR závazná co se týče parametrů vodní cesty, tedy ponoru nebo podjezdné výšky mostů, a stát proto nemusí udržovat vodní cestu v zákonných parametrech.

MD toto tvrdí soustavně a opakovaně při všech jednáních soudů s tím, že ze smlouvy AGN a ze zákona 114/1995 a vyhlášky 222/1995 nevyplývá žádná zákonná povinnost udržovat vodní cestu na Labi na ponoru 2,5 m, který by byl pro dopravce ekonomický.

Právní zástupce žalující firmy EVD Sped. JUDr. Aleš Pejchal poté upozornil na skutečnost, že stát zvyšuje podle AGN výšku mostů na Labi na 5,25 metru za evropské peníze, aby pod mosty mohly lodě projet, ale o hloubku řeky se podle stejné smlouvy nestará.

Vodní dopravci potvrzují, že informace je správná:

Stát staví za evropské peníze vodní cestu do výšky. Jako důvod údává stát kontejnerovou přepravu, tedy loď s nákladem kontejnerů do podjezdné výšky mostů 5,25 – 7 metrů.

Na Labi však žádná taková kontejnerová přeprava není a nemůže být, neboť pro ni není dostatečný ponor (hloubka vody). S ohledem na to, že není udržovaná ani dobudovaná vodní cesta, tak na Labi žádná taková kontejnerová doprava dlouho nebude – dokud stát neuzná zaručený ponor pro plavbu lodí. Ostatně stačí si jen představit, jak pluje loď s nákladem kontejnerů do výšky až 7 metrů na Labi, kde pro takovou loď není voda!

Navíc podle Věstníku NKÚ 1/2009 bylo kontrolou finančních prostředků na rozvoj a modernizaci vodních cest a přístavů zjištěno, že „podmínkou pro realizaci kontejnerové přepravy v cílových přístavech Pardubice, Chvaletice nebo Kolín je vybudování terminálu, s těmito náklady však nebylo počítáno“.

Most v Kolíně: zvednutí podjezdné výšky na 5,25, v případě proplutí 7 metrů
Investor: ŘVC, projektant VPÚ Deco Praha a SUDOP Praha, a.s.
Zhotovitel: Viamont DSP, a.s., Eurovia CS, a.s., EDS Holding, a.s.
Cena: 1,299 mld. Kč, z toho 877 milionů z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím operačního programu Doprava

Most v Nymburku: podjezdná výška 5,25 m, v budoucnu 7 metrů, což je podle RVC podjezdná výška na celém Labi
Investor: ŘVC
Projektant: Viamont DSP. a.s.
Zhotovitel: Viamont DSP, ing. Ivan Šír . Statistika staveb – mosty
Cena 91 070 921 Kč, z toho 95% Evropský regionální rozvojový fond

Most v Poděbradech: plavební profil cílové výšky 7,0 metrů
Cena 137,8 mil. Kč, z toho Evropský regionální rozvojový fond 40%, SFDI 60%
Investor: ŘVC, projektant VPÚ Deco Praha, Zhotovitel Stavby silnic a železnic, a.s., Michlovský s.r.o.

Zdroj: www.rvccr.cz

S ohledem na výše uvedené skutečnosti, mají vodní dopravci za to, že skutečný důvod pro zvedání mostů na Labi za 1,5 miliardy je jiný, než umožnit vodním dopravcům ekonomickou činnost na Labi a tím zachránit tento obor. Skutečný účel zvednutí mostů na Labi vodní dopravci neznají.

Podle citované zprávy NKÚ proinvestoval stát v letech 2004 – 2008 na vltavsko-labské vodní cestě celkem 3,608,3 miliardy korun. Přesto termín dobudování labské cesty je posunut o více než 10 let za horizont roku 2015 (str. 62 zprávy).

Kdyby stát chtěl udržet Labe v ponoru ekonomické splavnosti 2,5 m, mohl vodní cestu z části těchto peněz dávno prohrabat, jako se to děje na všech evropských vodních cestách i přístavech!

Vodní dopravci se naopak cítí opakovaně poškozováni, když si je stát bere jako rukojmí pro zdůvodnění takovýchto staveb a pro čerpání peněz z EU i ze státního rozpočtu pro tyto stavby.

Důsledkem toho příbuzné obory i veřejnost zaměňují tento nejekologičtější způsob dopravy za „betonovou lobby“ a spor o povinnost státu zajistit parametry vodní cesty je zaměňován za „spor o stavbu – jezů“.

Zdroj: vodnidoprava.cz

Dokážu zabrat – mám zájem o práci na lodi.

Jsem ročník 66, vyučený tesař. Mám zkušenosti v různých dělnických oborech, i např. jako pomocná síla v kuchyni. Práce se nebojím, dokážu zabrat. Mám zájem o práci na lodi.
R.Holoubek maska66@seznam.cz

Splavnění horního toku Vltavy – oficiální video

V budoucnu (po dokončení plavebních zařízení na Orlíku a Slapech) pak vznikne souvislá vltavská vodní cesta, napojená díky Labi na celou síť evropských vodních cest. Potenciál rekreační plavby a rodinné rekreace je zde výjimečně vysoký. Nákladní plavbu zde naopak nelze za současných podmínek, s výjimkou speciálních a lokálních přeprav, očekávat. Veškeré informace zveřejněné o tomto projektu na informačním portálu plauba.eu naleznete pod štítkem Splavnění Vltavy. Více informací o projektu naleznete také na stránkách Ředitelství vodních cest ČR.

Video je rozděleno na dvě části, 1. část je spíše o historii a 2. část o aktuálních plánech ŘVC ČR.

Tato videa a v budoucnu mnoho dalších zajímavých záběrů vodních cest, přístavů a lodí naleznete ve Video Blogu – Paluba.eu

Výběrové řízení na nájemce majetku ČR v Hamburku zrušeno

Ministr dopravy Ing. Gustáv Slamečka, MBA vydal dne 15. 12. 2009 rozhodnutí o zrušení výběrového řízení na výběr nájemce a podnájemce nemovitého majetku ve vlastnictví či nájmu České republiky ve Spolkové republice Německo ve městě Hamburk, neboť ve lhůtě pro podávání nabídek nebyla žádná nabídka podána.

Zdroj: www.mdcr.cz

Hledám pro mě a pro přítelkyni práci na lodi

Hledam pro me a pro pritelkyni praci na lodi,mluvime aj,pritelkyne +plynule fr.,ja barman,pritelkyne nema problem jako servirka,nebo neco jineho,kdyby jste vedeli o necem,nebo nejaky kontakt..budu moc rad.za nabidky dekuji.

Kontakt: lukas.kolomy@seznam.cz

Hledám práci na lodi. Mám základní vzdělání, ale baví mne vařit.

Miroslav Masopust

Napište mne jestli by pro mne byla v současnosti nějaká práce. Mám
zkušenosti s uklidem a z části s pomocí v kuchyni. Je mne 36 let.
Bydlím v Praze. Děkuji za info. M. Masopust

kontakt: miroslav.masopust@gmail.com

Starší příspěvky »

Partneři projektu