Archiv pro štítek: Jez

Zeman podpořil při návštěvě Ústeckého kraje stavbu jezu u Děčína

 

Zeman podpořil při návštěvě Ústeckého kraje stavbu jezu u Děčína

Podporu výstavbě jezu na Labi u Děčína, která se plánuje již téměř tři desítky let, vyjádřil prezident Miloš Zeman. Řekl to ve středu na setkání se zastupiteli a starosty při zahájení návštěvy Ústeckého kraje. Zeman plánuje na Ústecko přijet do konce roku ještě jednou. Dorazí 17. prosince na slavnostní otevření posledního úseku dálnice D8.

Přejít na celý článek: https://www.novinky.cz/domaci/421504-zeman-podporil-pri-navsteve-usteckeho-kraje-stavbu-jezu-u-decina.html

Rejdaři mluví o konci vodní dopravy, lodí v Česku ubývá

 

Na počasí jsou rejdaři závislí jako zemědělci. Když zaprší, lodě po Labi projedou. Když ne, s nadsázkou řečeno drhnou o dno. Letos je to zlé, říkají. Lodě většinu času kotvily v přístavech a lidé v oboru mluví o konci vodní dopravy. Rejdaři potřebují stavbu stupně v Děčíně, stát ale místo toho investuje v Přelouči. Pokračování textu Rejdaři mluví o konci vodní dopravy, lodí v Česku ubývá

Ministerský pat u děčínského jezu končí, EIA má být ještě letos

 

Kontroverzní projekt děčínského jezu na Labi se vrací. Ministr dopravy se dohodl s ministrem životního prostředí, že dlouhodobě očekávaný posudek o vlivu na životní prostředí bude hotov ještě letos. Ministerstvo dopravy tvrdí, že na projekt, který je důležitý pro celoroční splavnění Labe, ale i pro případnou stavbu vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe, dokáže sehnat i potřebné čtyři miliardy. Pokračování textu Ministerský pat u děčínského jezu končí, EIA má být ještě letos

Ministerstvo životního prostředí obstrukčními kroky opět zabránilo stavbě jezu v Děčíně

 

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo dne 29.5.2012 na internetových stránkách Informačního systému EIA dokument, který vrací dokumentaci EIA záměru Plavební stupeň Děčín Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR) k dalšímu dopracování. Jedná se již o druhý podobný krok resortu životního prostředí. Dopis ing. Honové, ředitelky Odboru posuzování vlivů na životní prostředí MŽP ČR datovaný 23.5.2012 však nepochopitelně poštou ani datovou schránkou na ŘVC ČR nedorazil, což je značně nestandardní.

Ing. Jan Skalický, pověřený řízením ŘVC ČR říká: „Budeme požadovat jasné zdůvodnění vrácení dokumentace a rozsáhlých požadavků na její doplnění. Značná část požadavků jde nad rámec původních požadavků na doplnění z května 2011. MŽP je měla uplatnit již tehdy a proto se domnívám, že jde pouze o záměrné zdržování procesu, který se může zcela absurdně donekonečna opakovat. Důvody, které Odbor posuzování vlivů na životní prostředí MŽP ve třinácti bodech dopisu uvádí, vzbuzují důvodné podezření, že MŽP k záměru nepřistupuje objektivně a odborně. Obdobně lze pochybovat i o nezávislém a objektivním přístupu k problematice ze strany zpracovatele posudku RNDr. Tomáše Bajera, který v rekordním čase podrobně pročetl tisíce stran dokumentace, aby se k nim mohl vyjádřit.“

MŽP například požaduje aktualizaci přírodovědných průzkumů dotčeného území v roce 2012, aniž by řádně zdůvodnilo opodstatněnost této podmínky. Opět se jedná o prokazatelnou obstrukci, protože podle platných metodik samotného ministerstva nelze již časově některé úkony zkoumání vybraných organismů v letošním roce provést!

Dopis dále napadá obsah a kvalitu posouzení vlivů na krajinný ráz. Tato kritika je zcela nepodložená. Je totiž těžko představitelné, že přední osobnost a zakladatel procesu a metodik hodnocení krajinného rázu Doc. Vorel, který se podílel na vypracování posouzení, by zpracoval zcela nevyhovující a nepoužitelný dokument jak tvrdí MŽP.
Podivný je pak požadavek na podrobné zpracování varianty, která by řešila zlepšení splavnosti Labe bez vybudování jezu. Tato varianta byla týmem odborníků ČVÚT již v roce 2004 označena na základě matematických modelů za nereálnou a její projektové zpracování by tak předem znamenalo zbytečnou investici v řádu miliónů korun.

Tímto postupem MŽP je ohrožena realizace díla v programovém období 2014 až 2020 a tím možnost čerpání prostředků Evropské unie. Zároveň nedojde k naplnění programových priorit Vlády v oblasti růstu konkurenceschopnosti České republiky a podpory podnikání.
Nepostavení plavebního stupně Děčín může mít rovněž negativní vliv na energetickou bezpečnost naši země a schopnost dopravovat strategické suroviny.

Vláda ČR svým usnesením č. 155 ze dne 14. března 2012 ke Zprávě o stavu vnitrozemské vodní dopravy v České republice a možnostech jejího rozvoje uložila ministru dopravy pokračovat v přípravě Plavebního stupně Děčín a Plavebního stupně Přelouč II a činit kroky vedoucí k realizaci těchto staveb a o této spolupráci informovat vládu vždy ke dni 31. prosince každého kalendářního roku.

ŘVC ČR využije všech zákonných kroků k rychlému řešení vzniklé situace a bude se domáhat jak svých práv, tak zejména obnovy nezávislosti a transparentnosti tohoto procesu.

ŘVC ČR bude i nadále pořádat kulaté stoly pro odbornou veřejnost, na kterých by ráda detailně představila jednotlivé varianty záměru, o kterých chce zahájit podrobnou veřejnou diskuzi. Termíny těchto kulatých stolů oznámíme v nejbližších dnech.

Zdroj: ŘVC ČR

Labe - Děčín
Labe - Děčín

O plavebním stupni Děčín

Plavební stupeň Děčín je záměrem, jehož realizace zajistí spolehlivé napojení prvních českých přístavů na Labi k severomořským námořním přístavům v Německu a Beneluxu. Vybudována by měla být plavební komora s pohyblivým jezem, vodní elektrárna, která vyrobí elektrickou energii odpovídající spotřebě zhruba poloviny všech domácností v Děčíně, oboustranné rybí přechody a pozemní biokoridory pro migraci živočichů kolem jezu. Zároveň bude provedena řada revitalizačních úprav ve zdrži vodního díla i pod ním směrem ke státní hranici, které pomohou vrátit korytu a břehům řeky poznamenaným lidskou činností přírodní charakter. Toto kombinované plavebně-revitalizační řešení bylo vytvořeno ve spolupráci s řadou odborníků, do jeho přípravy byl významně zapojen i bývalý ministr životního prostředí, ekolog Ing. Ivan Dejmal.

Plavební stupeň Děčín významným způsobem podpoří zachování a rozvoj plavby po Labi, která je vedle již dnes prakticky naplněného železničního spojení směrem na sever Evropy jedinou kapacitní rezervou, která může převzít alespoň část ekologicky i ekonomicky nejméně příznivé silniční dopravy (jedna loď, pro kterou je Plavební stupeň v Děčíně dimenzován, může nahradit několik desítek kamionů). Spolehlivost labské vodní cesty je klíčová pro celou řadu firem v České republice, ať již pro výrobce lodí či rozměrných objektů, které nelze k zákazníkům dopravit jinak než právě lodí, ale také pro producenty chemických či zemědělských materiálů v sypké či tekuté formě, jejichž zboží je při využití železniční či silniční dopravy kvůli vyšším nákladům na přepravu na zahraničních trzích nekonkurenceschopné.