Archiv pro štítek: Praha

Unikátní byty v pražském přístavu v Holešovicích jsou již k pronájmu

 

Unikátní bytová zóna je součástí nového nábřeží, které bude navíc sloužit jako pěší zóna s promenádou, restauracemi, kavárnami, obchody a jinými doplňkovými službami. Při výstavbě projektu Prague Marina byly zachovány i stávající památkově chráněné objekty. Celou oblast by měl před velkou vodou bezpečně ochránit nový systém protipovodňových hrází. Lokalita nabízí velmi dobrou dostupnost do centra Prahy, zároveň se jedná o klidné místo a dispozice jednotlivých bytů poskytují krásný výhled na řeku, záliv, a panorama Prahy. Na protilehlém poloostrově přístavu se připravuje výstavba sportovní maríny.

Zdroj, více informací: www.praguemarina.cz, www.ceskepristavy.cz


Projekt Prague Marina
Projekt Prague Marina

Podskalská celnice na Výtoni

 

Samotná budova bývalé celnice byla součástí starobylé rybářské osady Podskalí. Jde o pozdně gotický dům z počátku 16. Století, který byl zakoupen novoměstskou obcí pro potřeby celnice při vybírání cla ze dřeva. Osada Podskalí existovala již od sklonku 12. století a její obyvatelé získali postupně monopolní právo na obchod se dřevem, které sem bylo připlavované po Vltavě.

Zde umístěná expozice byla otevřena v roce 2003 a má 4 části:

Voroplavba na Vltavě

První spolehlivá zmínka o plavení vorů na Vltavě je z r. 1316, poslední vor doplul na rozestavěnou přehradu Orlík 12. 9. 1960. Dobové fotografie a dokumenty zachycují stavbu vorů, jejich cestu po Vltavě do Prahy a svérázný život vorařů — plavců. Ústředním exponátem je věrný model vorového pramene, dále zde nalezneme nástroje používané plavci a zejména unikátní dvojici původních vesel z voru.

Historie zaniklého Podskalí — vory a lodě na Vltavě

Budova bývalé celnice na Výtoni, čp. 412 na dnešním Rašínově nábřeží, je vedle kostela sv. Kosmy a Damiána posledním zachovaným zbytkem starobylé rybářské osady Podskalí. Osada Podskalí existovala již od sklonku 12. století a její obyvatelé získali postupně monopolní právo na obchod se dřevem, které sem bylo připlavováno po Vltavě. Výtoň byla starobylá instituce vybírající mýto ze dřeva připlaveného po Vltavě na pražský trh. Jméno vzniklo podle úkonu vytínání určitého množství dřeva ze svázaných vorů. Umístění celnice v dnešním objektu lze sledovat od 16. století. Dnešní budova zůstala na úrovni původní zástavby a nachází se v blízkosti tzv. výtoniště.

Z dějin Podskalí

Střed místnosti zaujímá model Podskalí v podobě, jakou mělo kolem r. 1870. V následujícím desetiletí byly postupně vystavěny mosty, které narušily starobylý ráz čtvrti. Konečný zánik starého Podskalí nastal přibližně mezi roky 1905 a 1914. Po vystavění nábřeží aVyšehradského tunelu byly zbořeny plavecké domy a ohrady se dřevem a na jejich místě vznikly moderní činžovní domy. Kromě obchodu se dřevem se Podskaláci živili jako plavci na vorech a lodích, v létě těžili ze dna řeky písek a v zimě si přivydělávali jako ledaři. Podobu zaniklého Podskalí a život jeho obyvatel připomínají historické fotografie, původní nástroje dřevařů, ledařů a pískařů i stejnokroj Vltavanu. K unikátům patří pokladna z výtoňské celnice.

Nákladní plavba na Vltavě

Vltava bývala v minulosti důležitou dopravní tepnou. Nákladní lodní doprava na střední Vltavě zanikla koncem 40. let 20. století následkem výstavby přehrad. Fotografie, kresby a model dokumentují stavbu dřevěných nákladních lodí – „šífů“, jejich plavbu po proudu i protiproudní vlek koňmi. Dějiny plavby na dolní Vltavě jsou dokumentovány především historickými fotografiemi vlečných parníků jednotlivých plavebních společností. Pozornost dále upoutá např. původní kotva vlečného člunu z r. 1913.

Pražská osobní paroplavba

Osobní lodní dopravu na Vltavě zahájil v r. 1841 parník Bohemia, postavený v Karlíně podle plánů Angličana J. J. Rustona. Toto spojení mezi Prahou a Drážďanami trvalo 10 let. Nepřerušená tradice osobní paroplavby začíná v r. 1865 založením společnosti, která pod názvem Pražská paroplavební společnost (PPS) existuje dodnes. Velice populární bývaly výlety do Štěchovic ke Svatojánským proudům a po jejich zatopení postupně až pod Slapskou přehradu. Historie pražské paroplavby je podrobně zachycena nejen historickými dokumenty a fotografiemi , ale také modely parníků Bohemia a Vltava.

Zdroj, více informací naleznete zde: www.muzeumprahy.cz

Podskalská celnice na Výtoni.
Podskalská celnice na Výtoni.

Praha má nové kotviště lodí

 

Nové kotevní stání je dlouhé 480 m a tvoří ho 25 ocelových dalb neboli kolmo do dna řeky zapuštěných ocelových konstrukcí určených k ukotvení plavidel. Dalby jsou propojeny plovoucím molem umožňujícím bezbariérový přístup na plavidla v celé délce kotevního stání. Na obou koncích mola jsou šikmé rampy umožňující bezbariérový výstup na nábřeží Edvarda Beneše. „Protilehlé nábřeží Na Františku je z hlediska osobní vodní dopravy dlouhodobě přetížené. Jde o nejfrekvento­vanější úsek vltavské vodní cesty v oblasti Prahy. Výstavbou nového kotevního stání jsme tento problém vyřešili.“ říká Miroslav Šefara, ředitel Ředitelství vodních cest ČR a dodává: „Nově je zde možné vyvázat až 15 plavidel velikosti na Vltavě dnes běžně používaných osobních lodí.“

Primárně bude nové kotevní stání sloužit pro zásobování, servisní služby a jako čekací stání výletních lodí. Zároveň ale také bude umožňovat výstup a nástup pasažérů. Tím výrazně vzroste kotevní kapacita v celé oblasti a vytvoří se rezerva pro další rozvoj rekreační plavby. Nové kotevní stání umožní i bezproblémové ukotvení kabinových lodí, které do Prahy připlouvají z celé Evropy a v současné době nemají kde přistát.

Velmi důležitou součástí nového kotviště jsou i nouzová chráněná vysokovodní stání, která v této části Vltavy dosud neexistovala. V případě příchodu povodní je nutné veškerá plavidla ze zdrže Helmovského jezu vyklidit do ochranných přístavů Smíchov a Holešovice. Pokud by se vyklizení plavidel v krizové situaci nepodařilo, bude možné nouzově až čtyři plavidla ukotvit právě k vysokovodním stáním na nábřeží Edvarda Beneše. Čtyři dalby, které jsou tvořeny vždy třemi ocelovými troubami zavrtanými a zabetonovanými do dna řeky, jsou vystrojeny úvaznými pacholaty rozmístěnými v pěti výškových úrovních po 1,5 m a dvěma ocelovými žebříky, které umožňují výstup na horní plato nábřeží. Lodě tak budou bezpečně ukotveny i v případě takových povodní, jaké Praha zažila v roce 2002.

Akce byla financována ze Státního fondu dopravní infrastruktury a celkové náklady dosáhly částky 65 mil. Kč.

Více informací o projektu včetně fotografií dokončené stavby naleznete na http://rvccr.cz

Nové kotevní stání bude primárně sloužit pro zásobování, servisní služby a jako čekací stání výletních lodí. Zároveň ale také bude umožňovat výstup a nástup pasažérů. Foto: ŘVC ČR
Nové kotevní stání bude primárně sloužit pro zásobování, servisní služby a jako čekací stání výletních lodí. Zároveň také bude umožňovat výstup a nástup pasažérů. Foto: ŘVC ČR