Archiv pro štítek: Ředitelství vodních cest ČR

Další čistka v dopravě: skončil šéf ŘSD, vodních cest i drážního úřadu

 

Po nedávném zemětřesení v Českých drahách pokračují v resortu dopravy personální čistky. Ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák odvolal hned tři šéfy podřízených úřadů: končí David Čermák z Ředitelství silnic a dálnic, Jan Skalický z Ředitelství vodních cest a Pavel Kodym z Drážního úřadu. Pokračování textu Další čistka v dopravě: skončil šéf ŘSD, vodních cest i drážního úřadu

Zruší ministr dopravy Ředitelství vodních cest?

 

Negativně se k tomuto plánovanému kroku vyjádřil i prezident Miloš Zeman: “Snahu o zrušení Ředitelství vodních cest samozřejmě hodnotím jako tragickou chybu”. Za chybu tento krok označili nejen bývalí ministři dopravy Petr Moos a Jaromír Schling, ale také např. hejtman Moravskoslezského kraje, nebo prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví, který k tomu uvedl: “Ve skutečnosti pravděpodobně k žádné úspoře nedojde a úřednické rozhodnutí způsobí nenapravitelné škody”. Obavy ze zastavení rozvoje vyjádřili také zástupci Baťova kanálu, středního Labe nebo horní Vltavy.

Co stojí za snahou zrušit ŘVC?

ŘVC, které bylo založeno již v roce 1901, bylo zrušeno komunistickým režimem v roce 1949 a opět obnoveno ministrem dopravy Petrem Moosem v roce 1998. Za nynější snahou o zrušení tohoto úřadu, který má na starost rozvoj vodních cest, oficiálně stojí záměr ušetřit 5 milionů korun okamžitě a 2 miliony korun střednědobě. Ovšem odborníci a lidé, kteří mají zkušenosti ze státní správy upozorňují na to, že zrušení zaběhlého úřadu a rozmělnění jeho činnosti mezi několik ministerstev bude znamenat nejenom zvýšení nákladů na úřednickou činnost, ale i zpomalení tolik potřebného a vládou deklarovaného rozvoje vodních cest. Ministerstvo dopravy i zemědělství si stojí za tím, že výsledek takových změn bude pozitivní. Za tímto optimismem může stát také to, že ministerstvo zemědělství má velký zájem na tom získat do své kompetence rozvoj vodních cest, což by znamenalo také “přelití” miliard Kč z dopravy. Za tyto peníze mohou poté Povodí nerušeně budovat desítky nových přístavišť, zvedat nízké mosty, ale otázkou zůstává, jestli se budou chtít “ušpinit” s projekty jako jsou nová vodní díla v Děčíně a u Přelouče, kde ŘVC již léta bojuje s odporem ekologických aktivistů.

Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe jako horký brambor

Někteří upozorňují na to, že může jít o záměr úplně zastavit, nebo alespoň zpomalit rozvoj vodních cest v době, kdy ŘVC pracuje na studii proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe a do konce roku ji má předložit vládě, která na základě ní rozhodne co s projektem dál. Co se stane s touto studií, respektive s celým projektem jestliže dojde ke zrušení ŘVC je otázkou. Vždyť ŘVC bylo v roce 1901 zřízeno právě pro výstavbu průplavu D-O-L, který se buduje již více než sto let a postavená infrastruktura vodních cest má dnes hodnotu více jak 200 miliard Kč, ale jejím nevyužíváním není dodnes tato investice plně zhodnocena.
Vodní koridor D-O-L je dnes součástí transevropských dopravních sítí TEN-T (také je obsažen v přístupové smlouvě ČR k EU) a čeští europoslanci se snaží, aby byl tento projekt zařazen také v aktualizované síti TEN-T, která se má schvalovat v polovině letošního roku. O projektu v rámci transevropských dopravních sítí jednal toto úterý také prezident Miloš Zeman s předsedou Evropské komise José Barrosem: “Diskutovali jsme o transevropských sítích, které oba dva pokládáme za nástroj pro urychlení ekonomického růstu” prohlásil na středeční tiskové konferenci prezident Miloš Zeman. “Samozřejmě, že jsme jednali o čerpání evropských fondů a soustředili jsme se především na tzv. Kohezní fondy, protože o nich neplatí známé pravidlo N+2, ty mají daleko delší časový horizont. A pokud jsme s panem předsedou Barrosem mluvili o investičních, zejména transevropských projektech, je jasné, že by měly být kofinancovány právě z těchto evropských fondů“, doplnil Zeman. A právě projekt vodního koridoru D-O-L má vzhledem ke své nadnárodnosti a evropskému významu možnost získat až 85% financí z dotací EU.

Vracení peněz z dotací EU najednou nikomu nevadí

A je tu ještě jedna nepříjemnost, kterou se snaží Ministerstvo dopravy zatajit. Dnes rozestavěný projekt obnovení splavnosti Horní Vltavy je částečně financován z prostředků EU. Pokud nedojde k jeho včasnému dokončení, a tato pravděpodobnost v souvislosti se zrušením ŘVC silně stoupá, přijde Česká republika o 522 miliónů Kč, které nestačí vyčerpat, a co víc, ještě dalších již prostavěných 780 miliónů Kč vrátí Bruselu zpět za nedokončení projektu! Jestli to panu ministrovi opravdu nevadí, tak daňovým poplatníkům, které o 1,3 miliardy korun záměrně připraví, to jistě vadit bude!

Další reakce na snahu vlády zrušit ŘVC naleznete v časopise Vodní cesty a plavba 1/2013.

Zdroj: Tomáš Kolařík, Plavba a vodní cesty o.p.s.

Ministerstvo dopravy ČR

Časopis – vodní cesty a plavba 1/2013

 

V případě, že se Vám časopis nezobrazil, postupujte podle instrukcí prohlížeče.(Prohlížeč může požadovat pro zobrazení souboru instalaci doplňků.) Pokud se Vám časopis zobrazuje špatně, přejděte na tento alternativní odkaz.(časopis je ve formátu PDF, ten zobrazíte v Adobe Reader).

Obsah čísla 1/2013
Název Autor Strana
Úvodní slovo prezidenta ČR: Česká republika potřebuje kvalitní
přístup k moři!
Ing. Miloš Zeman, CSc. 2
Desatero pro záchranu vodních cest a plavby v ČR 3
Vyjádření ke snahám zrušit ŘVC a SPS
Jak šel čas s Ředitelstvím vodních cest a Státní plavební správou 6
Kdo rozvíjí vodní cesty v evropských zemích 6
Zřízení Ředitelství vodních cest ČR bylo správným krokem Prof. Ing. Petr Moos, CSc. 7
Když nevíš jak dál, udělej reorganizaci! Ing. Jaromír Schling 7
a další…
Ministr financí: Na předpovědi mám křišťálovou kouli Z domácího tisku 21
Investice do vnitrozemských vodních cest mají největší návratnost Corien Wortmann-Kool 21
Podpora polských vodních cest a plavby ze strany prezidenta
Bronisława Komorowského + Společný dokument
územního rozvoje států V4+2
22
Aktivity Agentúry rozvoja vodnej dopravy v roku 2012 Ing. Vladimír Novák 24
Turistická atraktivita jižních Čech roste Bc. Václav Straka 28
Vltava Open 2013 28
V ČR loni opět vzrostl počet nových malých plavidel Ing. Jan Skalický 29
Mezinárodní projekt INWAPO – Analýza D–O–L Ing. Nina Šmidrkalová 29
Prezident ČR Miloš Zeman podporuje vodní koridor D-O-L  Tomáš Kolařík 32
Ekologičtí aktivisté opět proti vodní dopravě Tomáš Kolařík 36
Radní Pardubického kraje podpořili dokončení splavnění Labe Ing. Zdeněk Křišťál 37
Viníkem je i ten, kdo má pochopení Ing. Miroslav Váňa 37
Pozvánka na Odemykání Baťova kanálu Vojtěch Bártek 38
Pozvánka na Lodě na vodě 2013 38
Projekt DOCK: Jedno z mála míst v Praze, kde je možné kotvit
svou loď přímo před domem
Radim Sayed 39
Významné postavení plavby ve světě Tomáš Kolařík 40
Německo potřebuje Labe jako spolehlivou vodní cestu Ing. Bohumil Průša 46
Změna struktury v pobřežní a vnitrozemské vodní dopravě Ing. Bohumil Průša 47
Šest přístavů je receptem na úspěch. Trimodalita se vyplácí:
Přístavy horního Labe jsou v kurzu
Ing. Veronika Šamajová 48
Stát chce pod českou vlajku nalákat námořní flotilu Z domácího tisku 49
Ředitelství vodních cest – 1993 Ing. Petr Forman 50
Život není takový – je úplně jiný (49) Ing. Josef Podzimek 52

Plavební komora v Hluboké nad Vltavou byla dokončena, připravuje se stavba přístavu

 

Plavební komoru Hluboká nad Vltavou vybudovalo Ředitelství vodních cest ČR v rámci projektu obnovení splavnosti Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou. K již zprovozněnému téměř 9 km dlouhému úseku vodní cesty České Budějovice – Hluboká nad Vltavou tak od letošního roku přibude dalších 19 km, po kterých lodě doplují až k přehradě Hněvkovice. Stavební náklady na vybudování plavební komory, prohrábku koryta řeky a vybudování přístaviště Hluboká nad Vltavou – Hamry byly 426 mil. Kč, přičemž celá částka byla hrazena ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Pro ty, kteří rádi hovoří o možnosti využít tyto prostředky na vybudování dálnice D3 možno dodat, že za tuto sumu, která zpřístupnila 19 km vodní cesty, by bylo možné postavit cca 2 km dálnice (221 mil. Kč – průměrná cena 1 km dálnice dle ŘSD).

VIDEO: Typ na výlet lodí

K projektu řekl Ing. Jan Skalický, pověřený řízením ŘVC ČR: „Otevřením nového úseku se výrazně zatraktivní plavba v této části řeky. Nejen, že 28 km je již slušná délka vodní cesty i pro celodenní výlet, ale hlavně část plavby z Hluboké nad Vltavou k přehradě Hněvkovice vede krásnou krajinou, která se rozprostírá okolo přehradní nádrže. Okolí řeky je velmi atraktivní i pro cykloturisty, takže se přímo nabízí myšlenka na kombinovaný výlet, kdy jednu cestu je možné absolvovat lodí a druhou na kole.“

VIDEO: Reportáž ČT o výstavbě přístavu

Hluboká nad Vltavou - reportážwww.ceskatelevize.cz/ivysilani

K plavbě neodmyslitelně patří přístavy. Jeden takový se začíná budovat ve dnes zaneseném a nevyužívaném meandru u levého břehu Vltavy pod zámkem Hluboká nad Vltavou. Vznikne zde moderní stání pro 73 malých plavidel a jednu velkou osobní loď. Přípojky vody a elektřiny pro každou loď budou samozřejmostí, stejně jako skluz pro spouštění lodí a místo pro odevzdání odpadů. Lodě navíc budou v přístavu v bezpečí i v době povodní.
Umístěním přístavu přímo pod hlubockým zámkem vznikne v roce 2014 nový výchozí bod pro řadu turistů, ale i atraktivní místo k návštěvě vhodně doplňující celou volnočasovou zónu. Až bude v roce 2015 plně splavný úsek Vltavy z Hněvkovic do Týna nad Vltavou, počítá investor staveb, Ředitelství vodních cest ČR, že na Hlubokou budou moci přijet malá plavidla bez nadsázky třeba až z Hamburku.

Zdroj: ŘVC ČR

Vizualizace přístavu Hluboká nad Vltavou