Archiv pro štítek: Splavnost Labe

Zahraniční výbor vůči návrhu strategie vodní dopravy v Bundestagu

 

Aktuální vývoj: důvody

Labská vodní cesta je součástí transevropské dopravní sítě mezinárodního významu (TEN-T) a je pro naši zemi strategickým přístupem k Severnímu moři, na který máme díky Versailleským dohodám nárok bezplatně bez tarifního zpoplatnění přes německé dopravní koridory.

Je zcela zásadní pro české hospodářství, že německý Bundestag právě v tomto pololetí projednává návrh strategické reformy vnitrozemských vodních cest. Tento návrh klasifikuje Labe do skupiny nevýznamných ostatních vodních cest.

Nikdo tento záměr s ČR oficiálně neprojednal. Nikdo na tento záměr neupozornil ani v oficiálních vyjádřeních týkajících se procesu EIA k záměru Plavební stupeň Děčín, který se projednává jako příhraniční posuzování. SRN by tímto krokem silně ovlivnilo zbožové proudy v pro ČR nejvýznamnějším dopravním koridoru, a to jak v cenách na exportu, tak i na importu. V případě přijetí uvedené reformy hrozí, že se ČR stane jedinou evropskou zemí bez funkčního říčního pojení s mořem. Vláda ČR by proto měla neprodleně iniciovat bilaterální jednání se SRN.

Průvoz zboží po Labi, který je na základě mezinárodních dohod bezplatný, není pro Německo výhodný. Za každý kamion a železniční vagon dopravovaný přes německé území se naopak platí.

Vodní doprava je velice efektivním cenovým regulátorem dopravního trhu, který se zásadně projevuje na ceně zboží na vývozu i dovozu. Již v současnosti činí podle propočtů úspora cca 4mld. korun ročně. Pokud by nastala změna projednávaná německým parlamentem, stala by se Česká republika jediným vnitrozemským státem EU, který nemá zajištěné trvalé spolehlivé spojení s mořem. Omezení modality dopravy by vedlo ke zvýšení přepravních tarifů se všemi dopady na české hospodářství. V koridoru mezi ČR a severomořskými přístavy se kapacita pozemního transportu blíží k hranici svého vyčerpání. Vodní doprava naopak poskytuje strategický dopravní potenciál s dostatečnou rezervní kapacitou.

Většina českého exportu a importu probíhá prostřednictvím uvedeného dopravního koridoru, který je přetížen především v oblasti dopravních uzlů. I proto podepsala v roce 2006 ministerstva dopravy ČR a SRN dohodu o zajištění adekvátních parametrů na labské vodní cestě.

Informace k problematice:

Na českém území je Labská vodní cesta vymezená od hranic se Spolkovou republikou Německo po Pardubice, přičemž na její délce jsou dva nedořešené úseky. Prvním a kritickým místem je okolí Děčína, které nemá doposud vyhovující plavební podmínky a při nízkých průtocích dochází k zastavení plavby. To limituje spolehlivost celé vodní cesty pro logistické řetězce a využitelnost v současné době.

Proč tento nepříznivý stav, který významně negativně ovlivňuje přeopravní tarify v dopravním koridoru a tím i české hospodářství, přetrvává? Desítky let je zde řešen spor s ekology.

Nyní probíhá druhá fáze procesu EIA záměru Plavební stupeň Děčín, který je připravován Ředitelstvím vodních cest ČR. Do druhé fáze procesu EIA, tj. ke zpracování dokumentace posuzování vlivů na životní prostředí, předložilo ŘVC ČR řešení v podobě varianty 1B. Tato varianta obsahovala krom původního technického řešení jednoho plavebního stupně (v souladu s Usnesením Vlády ČR č.337/2005) i komplex zmírňujících a revitalizačních opatření. Tento návrh vycházel z pětiletého odborného výzkumu a sledování dotčeného území i z předběžně provedených odborných hodnocení potenciálních vlivů záměru na životní prostředí a zejména zájmy ochrany přírody.

Ze strany německých i českých ekologických aktivistů se čím dál častěji oproti dříve používaným argumentům vlivu na přírodní prostředí objevuje argument, že Labe na území SRN nedosáhne v budoucnu parametrů, jako tomu bude nad Děčínem. Toto je zcela zásadní změna strategie odpůrců projektu a je překvapivá zejména proto, že ministerstva dopravy obou zemí v rámci bilaterální spolupráce každoročně projednávají postupy technických i údržbových úprav Labské vodní cesty v zájmu podpory efektivity její splavnosti.

Existuje řada závazných dokumentů, které se váží k Labské vodní cestě a jejím parametrům:

Společné prohlášení úmyslu o spolupráci a dopravních cílech a opatřeních na labské vodní cestě až do plavebního stupně Geesthacht u Hamburku

uzavřeno dne 31.7.2006 mezi Spolkovým ministerstvem dopravy, výstavby a bydlení SRN a Ministerstvem dopravy ČR.

V čl. II. Společného prohlášení se smluvní strany zavázaly ke spolupráci za účelem rozvoje efektivního dopravního systému a rozvoje a modernizace transevropské dopravní sítě TEN-T, ke které patří Labe, tak aby se stabilizovaly, popř. zlepšily podmínky pro realizaci ekonomické lodní dopravy. Dle obou smluvních stran je nezbytné, s ohledem na životní prostředí, silněji využívat vnitrozemské vodní dopravy s cílem rozvoje nákladní vodní dopravy včetně kontejnerových přeprav.

V čl. IV. Společného prohlášení je podrobně popsána situace na německé straně Labské vodní cesty. Jako cílový stav je zde uvedena plavební hloubka 160 cm z Geesthacht do Dresden a 150 cm z Dresden na hranice, což zajišťuje plavební ponor 140 cm (německé předpisy nestanovují „plavební marži“ – vzdálenost mezi dnem lodi a dnem řeky). Dále je na Labi v SRN také dodržován regulační cíl plavební hloubky 2,60 m při tzv. MW (Mittelwasserstand – průměrný vodní stav)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 661/2010/EU ze dne 7. července 2010 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě

Labe jako vodní cesta je součástí evropské dopravní sítě TEN-T.

V čl. 11, odst. 2. Je uvedeno: Vnitrozemské vodní cesty, které jsou součástí sítě, musí odpovídat minimálním technickým požadavkům pro třídu IV vodních cest, tj. umožňovat průjezd plavidla nebo tlačného soulodí o délce 80 až 85 m a šířce 9,5 m. Jestliže je vnitrozemská vodní cesta, která je součástí sítě, modernizována nebo nově stavěna, měly by technické specifikace odpovídat alespoň třídě IV, umožňovat pozdější dosažení třídy Va/Vb a dostatečně zohledňovat možnost průjezdu plavidel pro kombinovanou dopravu. Třída Va umožňuje průjezd plavidla nebo tlačného soulodí o délce 110 m a šířce 11,40 m a třída Vb umožňuje průjezd tlačného soulodí o dílce 172 až 185 m a šířce 11,40 m.

Dohoda AGN – Evropská dohoda o vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (European Agreement on Main Inland Waterways of International Importance)

Labe je vnitrozemskou vodní cestou mezinárodního významu (označená E-20). Dohoda AGN udává podrobně technické a provozní parametry vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu, včetně minimálního ponoru, který má být na nich zajištěn.

Ze strany Německa byla dohoda AGN podepsána 23.6.1997, ale nebyla ratifikována!

Zásady pro odborný návrh udržování Labe v úseku Česko – Geesthacht s vysvětlivkami

zpracované Spolkovým ministerstvem pro dopravu, stavebnictví a bytovou výstavbu (BMVBW) v dohodě se Spolkovým ministerstvem pro životní prostředí, ochranu přírody a reaktorovou bezpečnost (BMU) v květnu 2005.

Cílem těchto zásad je zaručit status quo před srpnovými povodněmi 2002, tzn. průběžnou plavební hloubku koryta 1,60 m a v úseku Drážďany – Schöna 1,50 m, což odpovídá výše uvedenému česko-německému Společnému prohlášení.

Kromě výše uvedených existují další dokumenty, které upravují a zajišťují rovný a svobodný přístup všech států (tj. tedy i států vnitrozemských) k moři. Z nich vyplývá nutnost, aby tranzitní státy zajistily prostupnost přístupových cest k moři.

Vzhledem k tomu, že přístup státu k moři je z hospodářského hlediska zásadní, je toto dlouhodobě řešená problematika (na mezinárodní úrovni od 16. stol.). Za zmínku stojí tzv. První labská charta zvaná „Labská akta“, která měla zcela zásadní význam pro přístup České republiky k moři. Akta byla podepsána dne r. 1821 v Drážďanech mezi Rakouskem a německými polabskými státy a prohlásila svobodnou plavbu po Labi za zaručenou, a to pro všechny státy a národy, a to až k moři. Signatářské státy Labských akt se mimo jiné zavázaly k vzájemnému uznávání lodí a lodních dokumentů a k péči o splavnost vodního toku na státní náklady.

Svobodný přístup vnitrozemských států k moři podmínky tranzitní dopravy stanoví také po první světové válce podepsaná Versailleská smlouva (Mírová smlouva mezi mocnostmi spojenými i sdruženými a Německem)

Nejvýznamnějším právním dokumentem, který upravuje problematiku volného přístupu k moři, je Úmluva OSN o mořském právu (sepsána r. 1982), ke které přistoupilo více než 140 států (včetně Německa a ČR). Moře je dle této úmluvy považováno za společné dědictví lidstva a úmluva přiznává vnitrozemským státům právo na přístup k moři a od moře za účelem výkonu práv stanovených touto Úmluvou o mořském právu včetně práv, která se týkají svobody volného moře. Vnitrozemské státy na základě Úmluvy o mořském právu disponují právem tranzitu územím tranzitních států veškerými dopravními prostředky.

Zdroj: Foldyna Jaroslav

Labe v Německu nedaleko pevnosti Königstein
Labe v Německu nedaleko pevnosti Königstein. Zdroj: wikipedia.org