Loď do Hamburku - 30 případů majora Zemana

Filmový tip: Loď do Hamburku – 30 případů majora Zemana

Film, který zřejmě není třeba připomínat…, Loď do Hamburku totiž bezpochyby patří mezi kultovní filmy českých plavců. – Je zavražděn lodník Berka, který pašoval zboží z Hamburku. Kriminalisté angažují ke spolupráci strojníka Šimka. Ten je v Hamburku přinucen propašovat v lodi do Československa agenta Bláhu – To je 9. díl televizního seriálu 30 případů majora Zemana.

30 případů majora Zemana – příběh 9. Loď do Hamburku

Drama/Krimi
Země původu: Česká republika
Natočeno v roce: 1974
Délka: 66 min
Režie: Jiří Sequens
Hrají:
Jan Zeman: Vladimír Brabec, Jiří Hradec: Rudolf Jelínek, strojník Šimek: Jiří Krampol, kapitán Mikuš: Vlastislav Čaněk, kormidelník Hais: Bohumil Šmída, lodník Berka: Otto Lackovič, lodník Hájek: Josef Čáp a další...

Na seriál 30 případů majora Zemana nedá dopustit herec Jiří Krampol. V devátém dílu nazvaném Loď do Hamburku si zahrál klíčovou postavu lodníka Šimka.

Jak vzpomínáte na natáčení?

„Myslím, že to je jeden z nejlepších dílů seriálu. Děj byl nesmírně napínavý, skoro tam nezaznělo oslovení soudruhu a veškerá pozornost byla soustředěna hlavně na dobrý příběh.“

Názory některých lidí na tento díl jsou však dost kritické…

„To je pravda. Kdosi napsal, že prý v něm hráli herci čtvrté kategorie. Ale když se podíváte na obsazení, tak tam objevíte jména Radovan Lukavský, Josef Hlinomaz, Radek Brzobohatý… To byl jeden lepší herec než druhý, takže podle mě většina lidí ten seriál kritizuje jen proto, že byl točený za komunistů. Ale ani ti největší odpůrci nemohou upřít režisérovi Sequensovi, že odvedl skvělou práci.“

Kolik dní jste točil?

„Čtyři. Natáčeli jsme v tehdy východoněmeckém Warnemünde, protože Hamburg, kde se část děje odehrává, byl v té době tak moderní, že už by to tam natočit nešlo.“

Jaké tehdy byly honoráře?

„Tenkrát se honorář pohyboval od 120 do 800 Kčs. A národní umělec měl 1200 Kčs na den.“

Kolik jste dostal vy?

„600 Kčs za natáčecí den, což jsou z dnešního pohledu poměrně směšné peníze.“

Zdroj: www.blesk.cz


Zahrála si titulní roli. Neobešel se bez ní téměř žádný záběr. Dnes je na odpis. Loď do Hamburku ze stejnojmenného případu majora Zemana skončila jako nepojízdný vrak!

Více než 40 let na ní zanechalo hodně velkou stopu. Nákladní loď, na které se odehrával děj případu z roku 1952, stojí zapomenutá v přístavu na pražském Smíchově. „Tenkrát už ta loď byla taky jetá,“ okomentoval její stav trefně Jiří Krampol, který na lodi strávil 6 natáčecích dní jako strojník Šimek.
Krampol trávil většinu natáčení ve strojovně v podpalubí, kde se staral o chod lodě. Dnes už se na místo svého působení nemohl podívat.

Z lodi zmizel kapitánský můstek a palubu pokryly zrezlé železné pláty, které zamezují přístup do podpalubí. Místo, kde se v seriálu při cestě z Hamburku do Prahy ukrýval Radek Brzobohatý (†79) jako západní agent, se změnilo k nepoznání.
Přestože se ve strojovně neodehrávaly žádné akční scény, pro filmaře patřily mezi nejnáročnější. Do stísněného prostoru se museli vejít jak herci, tak štáb v čele s režisérem Jiřím Sequensem (†85). „Naši to opravdu uměli,“ zavzpomínal Krampol při pohledu na trup loni, kde se strojovna ukrývala. A bylo až neskutečné, že i po letech s absolutní přesností označil místo, kde byla větrací okénka ze strojovny, ve které strávil většinu natáčení.

Krycí jméno Sabina
Nenechte se zmást tím, že loď nebo spíše její torzo kotvící ve smíchovském přístavu nese jméno Sabina. Pod vrstvou bílého laku je dodnes patrný původní nápis ČSPLO MN 7312. Nákladních lodí tohoto typu bylo vyrobeno od roku 1960 do roku 1968 celkem 18 kusů. Všechny se plavily na celé labské trati i na přilehlých kanálech a některé po opravách a modernizacích slouží dodnes.

Sabina/ Ex - MN 7312 - Smíchovský přístav rok 2010
Sabina/ Ex – MN 7312 – Smíchovský přístav rok 2010

Jednonohý žebrák byl Čech!
Kromě námořníků a prostitutek byl »hamburský« přístav rájem žebráků. I to byl český kompars! „Při cestě tam jsme měli v Praze vzít do auta chlapa bez nohy. Jenže místo invalidy se k nám přiřítil frajer se slovy: To jsem já!“ vzpomíná Krampol. „Když si pak na místě odmontoval nohu, tedy protézu, všechny tím překvapil,“ dodává s tím, že to byl mistr světa ve volejbale jako paralympionik.

Ze Šimka si utahoval Šimek!
Kvůli roli strojníka Šimka si z Jiřího Krampola dělal srandu jeho kolega ze Semaforu Miloslav Šimek (†85). „Slávek věděl, že jsem vyučený soustružníkem kovů. Jenže fór byl v tom, že jsem nic neuměl,“ svěřil Krampol. A pak se smíchem dodal: „Pan mistr Čadek mi řekl, že mi ten výuční list dá. Ale jen tehdy, když mu dám čestný slovo, že to nikdy nebudu dělat!“

Zdroj: www.ahaonline.cz


30 případů majora Zemana

je televizní seriál natočený v letech 1974–1979 Ústřední redakcí armády, bezpečnosti a brannosti Československé televize. Režisérem byl Jiří Sequens, děj se odehrává mezi léty 1945 a 1973. Hlavní postavou je příslušník SNB Jan Zeman, kterého hraje Vladimír Brabec. Ten se vyskytuje v každém díle a postupně se v seriálu vypracuje z civilisty až na náčelníka pražské kriminálky. Autorem knižní předlohy některých dílů a hlavním dramaturgem byl Jiří Procházka, který byl i autorem některých scénářů.

Seriál vznikal v době hluboké normalizace k 30. výročí vzniku SNB. Jeho cílem bylo propagovat a obhajovat činnost bezpečnostního aparátu socialistického Československa a očernit odpůrce komunistického režimu. Na natáčení seriálu se také podílelo pomocí Tiskového odboru i Federální ministerstvo vnitra. Jako v mnohých jiných dílech z této doby v něm byla řada skutečností uváděna do smyšlených souvislostí, nebo některá fakta zcela měněna. Většina dílů seriálu je sice natočena na základě skutečných událostí s řadou nepozměněných faktů (Tento díl nevychází ze skutečného případu. Poznámka redakce), ale jejich celkové, ideové vyznění je poplatné době a účelu vzniku seriálu. To je důvod, proč je seriál označován jako propagandistický.

Zdroj: cs.wikipedia.org


Na počátku 50.let byli vysíláni do komunistického Československa tzv. agenti-chodci.

Jednalo se většinou bývalé příslušníky čsl. armády či policie, kteří emigrovali po únoru 1948. Ti absolvovali náročný výcvik pro zpravodajskou a diverzní činnost a poté ilegálně přešli hranice republiky. V drtivé většině případů však byli záhy odhaleni StB, která měla širokou síť svých spolupracovníků-provokatérů a donašečů. Tato skutečnost a důsledná ostraha státní hranice tehdy vytvořenou Pohraniční stráží, způsobila, že západní rozvědky upustily od této taktiky a tyto agenty-chodce k nám přestaly vysílat.

Zdroj: www.totalita.cz


Loď do Hamburku

Scény z přístavu se natáčely v Praze-Holešovicích. Všechny záběry z Hamburku se natáčely ve (východo)německém městě Rostock (Roztoky). Konkrétně například hospoda „Zýdkrojc“ (Südkreutz) je na adrese Wokrenterstraße 27. Scény, kdy Bláha utíká z lodi, se natáčely v plavebním kanálu Vraňany-Hořín u Lužce nad Vltavou.

Zajímají vás místa, kde se film natáčel? Více najdete na této stránce: www.filmovamista.cz