Firma Rhenus PartnerShip-ČSPL, s.r.o., jde do likvidace. Zaměstnanci již dostávají výpovědi. Jedná se tak o konec ČSPL, definitivní konec jedné staleté éry.

„Z rozhodnutí zaměstnavatele dochází k ukončení všech pracovních povinností a pracovní činnosti společnosti Rhenus PartnerShip-ČSPL, s.r.o., k 30. dubnu bude zastavena činnost plavidel a podnikatelská činnost firmy. Společnost půjde do likvidace a bude propuštěno nějakých 45, 46 zaměstnanců,“ potvrdil jednatel firmy Pavel Hamalčík v reportáži Českého Rozhlasu, kterou si lze poslechnout ze záznamu:

Důvod ukončení činnosti nechce vedení upřesňovat. Společnost aktuálně provozuje sedm motorových nákladních lodí a tři tlačné remorkéry. Lodě již čeká pouze šrotace, nebo prodej.

Rok 1922, nová Československá republika zakládá plavební společnost

Firma byla založena 13. června 1922 jako Československá plavební akciová společnost Labská, Praha. Založila ji Československá republika (zákon č. 188 Národního shromáždění) a několik bankovních domů. Úkolem byla doprava zboží a lidí po vodě a také stavba a opravy lodí.

Stát do firmy vložil plavidla, která získal z válečných reparací. Šlo o 18 parníků, 11 parních rychlolodí, 189 člunů, 7 řetězových parníků, 12 přístavních parníků, 7 skladních člunů, 49 pramic a 21 ostatních pomocných plavidel. Celkem to bylo 314 jednotek s tonáží 142 392 tun a výkonem 18 310 KS.

Většina lodního parku a dalšího majetku v přístavech a zázemí patřila původně Rakouské severozápadní paroplavební společnosti známé pod německou zkratkou ÖNWDG. Tato společnost podnikající na území Rakousko-Uherska a Německého císařství byla součástí obrovského konglomerát dopravních firem, který patřil mezi největší podniky v oboru na území monarchie.

Do nově vzniklé československé společnosti přešli i zaměstnanci ÖNWDG, mezi nimiž byli ale i němečtí státní příslušníci. Na počátku dvacátých let totiž tvořili lodní posádky z 90% Němci, což vyplývalo z pohybu plavidel po vodním toku na německém území a znalostí řeky těchto místních lidí. Celkem měla společnost v době vzniku zhruba tisíc zaměstnanců.

Na tuto situaci reagoval i zakládající zákon: “společnost se zavazuje, že bude zaměstnávati personál (úředníky i mužstvo) v prvé řadě československé státní příslušnosti, pokud k tomu mají způsobilost.” Následně i díky zahájení výuky plaveckého řemesla brzy poměr Německých zaměstnanců klesl na 54% a byl dále snižován.

Prosperující firma staví nové lodě, s válkou přicházejí komplikace

V polovině 30. let slušně prosperující firma začala s obnovou flotily. V roce 1936 firma zahájila výrobu člunů typu Amanda. Stavěly se následujících 20 let. Do války to bylo 20 člunů, další přibyly po válce. Ještě před válkou byla také zahájena výstavba dvou motorových nákladních lodí a dvou motorových vlečných lodí.

Následující druhou světovou válkou však došlo k velkým změnám. Plavba v období války přerušena nebyla, ale docházelo k násilné germanizaci společnosti, která byla přejmenována na Českomoravskou plavební akciovou společnost. Následně také došlo ke změně rejdařské vlajky, kdy modrou hvězdu nahradila hvězda černá.

Ke konci druhé světové války při přechodu válečné fronty, byla na německém Labi poškozena, nebo zničena většina mostů a potopeno mnoho lodí, které tak zatarasovaly plavební dráhu. Po okupaci zbylo společnosti celkem 267 jednotek plavidel o tonáži 137 283 tuny.

Znárodnění a vznik národního podniku ČSPLO, který byl největším středoevropským rejdařstvím

Po roce 1945 byla firma znárodněna, od 1. ledna 1949 vznikly zákonem ze dne 22. prosince 1948 národní podniky Československá plavba labská a Československá plavba oderská. 1. července 1952 došlo vládním nařízením k fúzi a vznikla Československá plavba labsko-oderská, národní podnik. V roce 1957 byly firmě odňaty spediční úkony, které byly převedeny na firmu Čechofracht.

Ve vlastnictví Československé plavby labsko-oderské byly loděnice Křešice jako opravárenské zázemí, přístavy Loubí, Ústí nad Labem, Lovosice, Mělník, Kolín a Praha. Provozovala plavbu tuzemskou i přepravu nákladní, zejména uhlí. Firma měla zahraniční zastoupení v Magdeburku, Hamburku, Braunschweigu, Duisburgu, Rotterdamu a Štětíně.

Stavěly se další nová a moderní plavidla MNL a vznikala nová „tlačná technologie“. Na konci socialismu, v roce 1989, bylo v majetku podniku 700 jednotek plavidel.

Českolovenský filmový týdeník 8/1980 Lodní doprava:

Největšího rozmachu se národní podnik ČSPLO dočkal v letech 1975 až 1985, kdy byla v souvislosti s rozhodnutím přepravovat po Labi uhlí pro chvaletickou elektrárnu upravena celá střední část Labe. V 80. letech byl podnik největším středoevropským rejdařstvím, které zaměstnávalo bezmála 4000 lidí.

S rostoucí velikostí celé společnosti samozřejmě následovaly změny ve struktuře a organizaci. Společnost provozovala plavbu tuzemskou, zahraniční a přepravu energetického uhlí. Všechny tyto aktivity měly na starosti jednotlivé samostatné takzvané „závody“ s vlastními ředitelstvími, které podléhaly generálnímu ředitelství.

Privatizace a následný úpadek společnosti, který vyústil v konkurz

V roce 1990 bylo rozhodnuto, že kvůli přebytku lodní kapacity se nebudou odebírat další nové lodě a výstavba plavidel nového typu MNL 11631 a TR 610 byla tímto zastavena. Od této doby nebyla postavena, ani zakoupena žádná nová loď. Staré, převážně bezmotorové čluny se šrotovaly a stejně tak se odstavovaly z provozu i nejstarší MNL.

5. května 1992 byl podnik privatizován a změnil název na Československá plavba labská, a.s., jejímiž největšími akcionáři se staly bankovní fondy. Ještě před privatizací podnik přišel o přístavy Ústí nad Labem, Mělník, Praha a Kolín. 

Význam vodní cesty začal v 90. letech postupně upadat. ČSPL nejprve zrušila ztrátovou vnitrostátní dopravu, kterou začaly zajišťovat malé soukromé firmy. Ztráta dopravy energetického uhlí, několik let nízký stav vody v Labi i některá rozhodnutí nových vlastníků přivedly firmu v roce 2001 do konkurzu.

Společnost, která měla v té době asi 300 plavidel a 1000 zaměstnanců, dlužila věřitelům asi 1,3 miliardy korun. Při zhruba desetiletém konkurzu byly tři části firmy prodány jako celek – rejdařství i s loděmi koupila firma Argo Bohemia, loděnici společnost České loděnice a přístavní část převzaly Česko-saské přístavy.

Součástí Rhenus Group a definitivní likvidace ČSPL

Další velká změna proběhla v roce 2018, kdy se původní společnost ČSPL, a.s. stala součástí skupiny Rhenus Group. Od této doby firma působí pod názvem Rhenus PartnerShip-ČSPL, s.r.o.

Společnost Rhenus, s již více než 110 let trvající tradicí a zejména díky svým kořenům ve vnitrozemské lodní dopravě představovala pro upadající firmu určitou naději.
K 30. dubnu 2025 bude však zastavena činnost plavidel a podnikatelská činnost firmy Rhenus PartnerShip-ČSPL, s.r.o..
Nastane tak konec staleté éry firmy, která zaměstnávala tisíce lidí a ovlivnila osudy mnohých.

Zdroj: sever.rozhlas.cz, cs.wikipedia.org, www.cspl.cz, ekonomickydenik.cz, www.csplo.cz