Kapitán Phillips je komplexní studií přepadení americké nákladní lodi Maersk Alabama somálskými piráty, ke kterému došlo v roce 2009. Režisér Paul Greengrass nám v něm svým unikátním pohledem nabízí kombinaci napínavého thrilleru a pohled na širokou škálu důsledků globalizace. Film se zaměřuje na vztah mezi velícím důstojníkem Alabamy, kapitánem Richardem Phillipsem (Tom Hanks), a kapitána somálských pirátů Museho (Barkhad Abdi), který ho unese jako rukojmí. Phillips a Muse proti sobě čelí v okamžiku, kdy Muse se svou posádkou zamíří na Phillipsovu neozbrojenou loď. V souboji vůle a odhodlání, který následuje 230 km od somálského pobřeží, jsou oba muži vydáni na milost osudu, který je zcela mimo jejich kontrolu.

Režie: Paul Greengrass
Premiéra: 21. 11. 2013
Kamera: Barry Ackroyd
Přístupnost: od 15 let
Stopáž: 134 minut
Hudba: Henry Jackman
Scénář: Billy Ray, Richard Phillips, Stephan Talty
Titulky / dabing: titulky
Hrají: Tom Hanks, Catherine Keener, Barkhad Abdi, Barkhad Abdirahman ad.

Ve snímku Kapitán Phillips mapuje režisér Paul Greengrass napínavý příběh somálských pirátů, kteří vezmou jako rukojmí amerického kapitána, a současně odhaluje ekonomické důvody, které celou událost nastartovaly. Příběh začíná ve Vermontu, kde kapitán Phillips opouští svou rodinu, aby dopravil na druhou stranu světa svůj náklad (částečně tvořený humanitární pomocí) – a současně v Somálsku, kde bývalý rybář Muse plánuje přepadení jedné z cenných lodí, které každý den plují kolem jeho břehů. Greengrass zde odhaluje propast mezi těmi, kteří se podílejí na lukrativním provozu mezinárodních obchodů, a těmi, kteří jsou z nich vyčleněni.

Greengrass chtěl, aby film nabízel kompletní obrázek světa, ze kterého piráti pocházeli. „Phillipsova kniha byla pochopitelně napsána z jeho pohledu. Od samého počátku chtěl Paul vyprávět příběh, který půjde dále,“ vzpomíná scenárista Billy Ray. Koproducent Michael Bronner, Greengrassův dlouholetý spolupracovník, se pustil do zkoumání dějin somálského pirátství a ekonomiky tamního trhu. Vyčerpání zásob ryb v somálských vodách následkem přehnaného průmyslového rybářství bylo jedním z faktorů, které u zrodu somálských pirátů stálo. „Somálsko, které bylo po kolapsu vojenské diktatury v roce 1991 zdecimováno občanskou válkou, utrpělo zhruba ve stejné době prudký nárůst nelegálního rybaření, které sem přitáhlo celé flotily rybářských lodí,“ vysvětluje Bronner. „Somálští piráti jsou v podstatě reakcí na tento nárůst zahraničního rybaření – bývalí rybáři začali přepadat lodě a výkupné se pro ně stalo zdrojem obživy. Když bylo jasné, že se jedná o výdělečnou činnost, objevili se žoldáci, kteří způsobili, že se z pirátů stala organizovaná a nadnárodní společnost. Somálské pirátství je skutečně globálním mezinárodním zločinem, které podporují nejen afričtí, ale také evropští a severoameričtí finančníci. Posádky lodí, tedy lidé jako Muse, jsou jen posledním článkem v dlouhém a komplikovaném řetězu těch, kteří tento velice lukrativní ‚obchod‘ podporují. Šéfové pirátských spolků si mohou dopřávat luxusní život v zemi, kde panuje taková bída, že jsou mladí muži, kteří nemají lepší vyhlídky, ochotni riskovat své životy, jen aby mohli do takového světa luxusu sami nahlédnout.“

Studium okolností, které k rozvoji pirátství v Somálsku vedly, pak doplňoval studiem mezinárodního obchodu. Dělal rozhovory se členy posádek podobných lodí, jako byla Alabama, a zkoumal fungování mezinárodních práv a ekonomiky. Alabama byla stejně jako všechny tehdejší lodě neozbrojená. Ukázalo se ale, že již tehdy provozovatelé lodní dopravy diskutovali o možnostech, jak ohrožení posádek v nebezpečných vodách snížit. Útok na Alabamu byl katalyzátorem změn a na lodích začali v nejnebezpečnějších částech jejich pouti cestovat ozbrojení strážci.

75 procent filmu Kapitán Phillips se natáčelo v průběhu 60 dní na otevřeném moři. „Natáčení tohoto filmu na moři, na skutečné lodi, pro mě bylo velice důležité,“ prohlašuje Greengrass. „Začal jsem na tomhle filmu pracovat s přesvědčením, že musíme celou událost rekonstruovat v podmínkách, které se co nejvíce blíží těm původním. Všichni mi říkali, že jsem se zbláznil, že natáčení na moři je jednou z věcí, kterým se režiséři zásadně musejí vyhnout. Ale díky tomu je film autentický.“

První výzvou, které štáb čelil, bylo obstarání celé řady lodí, jež se ve filmu měly objevit – funkční nákladní loď, dva torpédoborce a letadlová loď. Sehnat co nejpodobnější lodě byl pro štáb velký problém, a to navzdory velké ochotě společnosti Maersk Line i americké armády se na filmu podílet. „Tyhle lodě jsou buď trvale v provozu a přepravují zboží, protože k tomu byly postaveny, nebo v případě armády v pohotovosti. Nemůžete je jen tak vzít a půjčit si je,“ popisuje producent Dana Brunetti. Když společnost Maersk Line objevila celkem nevyužitou loď ve Středomoří, přesunul se štáb na druhý konec světa – na Maltu – aby této šance využil. „Naštěstí byla loď Maersk Alexander přesnou kopií přepadené Alabamy – měli jsme ohromné štěstí,“ říká Brunetti.

Kromě toho štáb dokázal zajistit, aby během dvou a půl měsíce natáčení loď stále obsluhovalo jejích 22 členů posádky. Kapitán Alexandera se pro Greengrass s Hanksem stal významným zdrojem, který jim objasňoval jak mechanické záležitosti, tak personální otázky, spojené s každodenním provozem takové lodi. „Přítomnost na skutečné lodi se skutečnou posádkou pro nás byla klíčová,“ přiznává Greengrass. „Mohli jste jim pokládat různé dotazy – co by si počali, co by řekli, kam by se vydali, s jakým vybavením, v situaci X, Y nebo Z.“

Manévrování se sto padesát metrů dlouhou lodí bylo pro štáb velice náročné. „Nelze to vůbec srovnat s nějakou běžnou lodí,“ vysvětluje námořní koordinátor filmu Daniel Franey Malone. „Tahle loď může plout jen do určitých míst a pro její přesuny jsme každý den potřebovali lodivoda a remorkér. A samozřejmě je vyrobena pro přepravu kontejnerů, takže není snadné na ni vtěsnat štáb. Je to neuvěřitelně klaustrofobické. Jsou v ní úzké chodby a velice úzká schodiště. Jsme zvyklí na mnohem více místa. Věřte mi, pohybovat se po ní s technikou nebylo vůbec jednoduché.“

Jedna z nejdramatičtějších scén filmu, která se na Alabamě odehrává, byla natáčena bez pomoci počítačové grafiky. „Jednou z nejnáročnějších věcí bylo zajistit bezpečnosti herců během scény, v níž loď se čtyřmi piráty přirazí k boku Alabamy a nalodí se na ni. Bezpečnost pro nás byla na prvním místě. Ale film následně působí dojmem, že jste přímo u toho, že se herci na lodi nacházejí přímo vedle Alabamy a lezou na ni – protože přesně to skutečně dělají.“

Při přípravách na natáčení této scény podstoupila čtveřice představitelů pirátů – Barkhad Abdi, Barkhad Abdirahman, Faysal Ahmed a Mahat M. Ali – náročný trénink. „Paul nám vysvětlil, že nehledá pouhé herce – chtěl někoho, kdo se dokáže stát pirátem,“říká Abdi. „Takže se z nás po týdnech intenzivního tréninku piráti stali. Neuměl jsem plavat. Musel jsem se naučit šplhat. Pro strach tu nebylo místo. Když jsem šplhal po žebříku, třicet metrů nad vodou, myslel jsem jen na to, že musím vylézt až nahoru.“

Jednoznačně nejnáročnější sekvencí v celém filmu byla ale klimaktická scéna, v níž námořnictvo Phillipse zachraňuje. Greengrass prohlašuje, že se jednalo o „nejsložitější a nejnáročnější sekvenci v mé kariéře. Kolem plulo několik vojenských lodí, létaly tam vrtulníky, vše bylo potřeba zabezpečit. Jak provedete choreografii, přípravy a natáčení scény, ve které figuruje menší letadlová loď, několik torpédoborců a několik vrtulníků, které ve tmě – a vysokou rychlostí – bombardují malou loď na otevřením moři? Každý režisér vám řekne, že když ve vzduchu létá jediný vrtulník, okamžitě stoupá úroveň stresu. A čas neúprosně ubíhal, protože jsme si vojenskou techniku směli půjčit jen na velmi omezenou dobu.“

„Námořnictvo se na našem filmu chtělo podílet od samého začátku, protože v něm jsou zobrazeni jako seriozní profesionálové – myslím, že mají pocit, že jde o velice přesné zobrazení toho, jak armáda skutečně vypadá,“ popisuje Brunetti. „Bohužel své lodě takřka neustále potřebují, tak jako společnost Maersk. Musejí být v pohotovosti, aby mohly reagovat na různé světové události, a to mělo vyšší prioritu než pomoc pár filmařům. Rozhodně nechtěli, abychom film natočili bez nich, protože bychom je pak nezobrazili dostatečně věrohodně. Ale otázka byla, zda se dokážeme přizpůsobit jejich zcela pochopitelným omezením tak, aby nám byli schopni poskytnout, co potřebujeme.“

Torpédoborec Bainbridge ve filmu představuje torpédoborec USS Truxtun. „Truxtun byl právě zrehabilitovaný a musel se vydat na dvouměsíční zkušební plavbu, zčásti tvořenou prováděním různých drobných manévrů,“ říká Brunetti. „My se té plavby měli účastnit.“ V průběhu natáčení byl torpédoborec stále v plném nasazení, připravený reagovat na nouzové situace. Dvě dodatečné lodi, které Bainbridge při skutečném zásahu asistovaly – USS Boxer a USS Halyburton – jsou ve filmu představovány loděmi USS Wasp a skutečným Halyburtonem. Obě tyto lodě se nacházely na námořní základně v Norfolku.

Práce s vojenskými plavidly byla ještě komplikovanější než v případě nákladní lodi a podmínky na nich byly pro filmový štáb ještě náročnější. „Vojenské lodě mohou jakékoliv operace zahájit až dvanáct kilometrů od přístavu, a je velice náročné s nimi přistávat a vyplouvat – zabere to hodiny. Místo toho tedy štáb nasedal každý den do malých lodí a vydával se za těmi vojenskými, které na nás čekaly daleko na moři. Pak nás čekal náročný proces naloďování na rozvlněném moři a s veškerou výbavou. Každý den jsme to podstoupili, celý den natáčeli a večer nasedali zpátky do člunů a ve tmě se vraceli do Norfolku.“

„Námořnictvo se ale na filmu podílelo s velkým nadšením,“ říká Greengrass. „Od kapitána a prvního důstojníka Halyburtonu až po posledního námořníka nám byli ve všech ohledech maximálně k dispozici. Viděli, o co se snažíme, takže jsme vždy měli po ruce někoho, kdo nám vysvětlil, co by v takové situaci posádka dělala.“

Goodman rozebírá další podrobnosti zmíněné náročné scény záchrany: „Záchranný člun se pohybuje velice pomalu – dva až tři uzly. To je shodou okolností těsně pod dolním limitem bezpečné rychlosti pro námořní lodě. Když plují příliš pomalu, je tu riziko, že se zcela zastaví. Takže jsme museli přesně načasovat jednotlivé scény, což nebylo snadné.“ Tvůrci filmu tehdy neměli tušení, že USS Bainbridge řešila při záchraně skutečného kapitána Phillipse stejný problém – torpédoborec se neustále pohyboval rychleji než záchranný člun.

Na roli kapitána Phillipse se připravoval seznámením se skutečným kapitánem Phillipsem, žijícím ve Vermontu s manželkou Andreou. Podle Hankse je Phillips přívětivý a skromný muž, který sám sebe nikdy nepovažoval za kohokoliv jiného než za námořníka, konajícího svou práci. Zanedlouho po svém téměř osudném setkání se somálskými piráty se vrátil znovu do práce. „Zejména to mi připadá ohromující,“ říká Hanks. „Že se člověk, který přetrpěl tak děsivý zážitek, odvážil hned záhy vrátit znovu do práce. Věděl jsem, že pokud pochopím tuhle jeho sílu, budu mít v rukách klíč k rozkódování celé jeho osobnosti. Skutečnost je taková, že ne každý by mohl být námořním kapitánem – a ne každý se dokáže popasovat se zážitkem, kdy je vzatý jako rukojmí.“

Pro role čtveřice pirátů castingová vedoucí Francine Maisler velice záhy zvažovala pouze herce somálského původu. „Od samého počátku bylo pro Paula velice důležité, aby piráty hráli skuteční Somálci, nebo herci somálského původu,“ vzpomíná. „A já věděla, že to znamená najít čtveřici mladých mužů, kteří nemají s natáčením příliš velké zkušenosti, ale kteří současně mají odvahu si vyzkoušet nečekané věci a nebudou na plátně stát v Hanksově stínu.“

Z původní více než tisícovky zájemců castingová vedoucí Debbie DeLisi vybrala několik málo nejvhodnějších herců, z nichž sestavila čtveřice. Jednou z nich byli Barhad Abdi coby Muse, Barkhad Abdirahman coby Bilal, Faysal Ahmed jako Najee a Mahat M. Ali jako Elmi. Protože se všichni čtyři znali, šlo pro volbu zcela logickou. „Později jsme jednotlivé členy skupiny zkoušeli různě obměňovat, ale vždy jsme skončili u téhle čtveřice a nakonec je Paul obsadil.“ Když jim to konečně prozradil, byli zrovna na procházce na pláži. Měli z toho takovou radost, že se jak dovádějící děti vrhli do moře a jásali. „Byl to jeden z nejčistších okamžiků radosti, jaké jsem kdy viděla,“ vzpomíná Maisler.

Pro Barkhada Abdiho je role Museho, kapitána pirátů, jeho vůbec první filmovou rolí. Maisler prohlašuje, že ihned po setkání s ním věděla, že ho bude Greengrass do náročné a komplexní role Phillipsova hlavního protivníka obsadit. „Zodpovědnost, která spočívá na ramenou mladého, nezkušeného herce v roli jako Muse, která po herci vyžaduje schopnost působit dostatečně hrozivě a současně i přemýšlivě a soucitně, je obrovská,“ říká Maisler. „K tomu je třeba velice výjimečný člověk. Barkhad dokázal, že má velkou dávku přirozeného talentu a mně bylo jasné, že by tuto postavu zvládl. Dokáže být tichý, ale přesto autoritativní. Ostatní Somálci, se kterými během konkurzů spolupracoval, s ním automaticky jednali jako se svým vůdcem.“

Abdi, který se narodil v Mogadišu , se v roce 1999 s rodinou ve svých 14 letech přestěhoval do Minneapolis. Velice dobře si uvědomuje tlak, kterému je řada Somálců v jeho válkou zničené zemi čelit, zatímco kolem jejích břehů plují lodě s cenným nákladem. „Myslím, že v jiné situaci by byl Muse spokojený jako rybář,“ míní Abdi. „Ale protože se tak není schopen živit a lidé v jeho okolí se stávají piráty, chce získat část peněz, které se tu nabízejí. Stále mám v Somálsku příbuzné, takže vím, co se tam odehrává. Vím, že se moje postava nachází v situaci, kdy má jen velice málo možností. Muse má velké sny – a protože skoro nic nemá, je současně přesvědčený, že nemá co ztratit.“

„Když Muse Alabamu přepadne, jde mu jen o obchod: kapitán zavolá společnosti, která loď vlastní, ta zavolá pojišťovně, dojde k vyplacení výkupného a nikomu se nic nestane,“ pokračuje. „Ale dopadne to jinak a on se ocitá ve velkých problémech, o kterých si uvědomuje, že by ho mohly stát život, pokud nenalezne cestu ven. Muse je jen pěšákem v šachové partii mocných pirátských organizací a uvědomuje si, že se nemůže vrátit s prázdnou. Uvědomuje si, že jedinou možností je doplout se záchranným člunem do Somálska a žádat výkupné za kapitána Phillipse. Je v zoufalé situaci – v malém člunu, obklopeném americkými válečnými loděmi.“

Abdi doufá, že film pomůže divákům porozumět somálské tragédii a komplikovanějším motivacím tamních pirátů. „Pirátství je zločin a film se ho rozhodně nesnaží schvalovat, ale myslím, že s Musem diváci budou cítit jistý soucit. Podvyživený mladík v rozedraných šatech je nucen čelit veškeré americké moci. Je to samozřejmě zločinec, ale současně je to velice zoufalý člověk. Vzpomínám si, jak jsem se při příchodu do Ameriky musel učit žít v téhle ohromující, neuvěřitelně bohaté a neuvěřitelně mocné zemi. Nechci to spolu příliš srovnávat, ale dokážu si představit, jaké to pro něj muselo být, když se díval na tu ohromnou válečnou loď a přemýšlel, co dál.“

Všichni čtyři představitelé pirátů podstoupili před natáčením intenzivní trénink na Maltě pod vedením vedoucího kaskadérského týmu Roba Inche. „Museli se naučit bojovat, zacházet se zbraněmi, s loděmi, manipulovat s žebříky a také pracovat na otevřeném moři,“ vysvětluje Inch. „Chtěli jsme, aby skutečně poznali život na moři.“

Ačkoliv média záchranu kapitána Phillipse ze záchranného člunu sledovala velice pozorně, o tom, co se odehrávalo na počátku konfliktu na palubě Maersk Alabama, se toho už tolik neví. Phillips se pokoušel piráty přechytračit a získat zpět svou loď – a v této situaci sehrála klíčovou roli dvacetičlenná posádka.

Michael Chernus představuje Shanea Murphyho, Phillipsova prvního důstojníka. „Při natáčení se z nás víceméně stala skutečná posádka, protože jsme na moři trávili dvanáct i čtrnáct hodin denně. Pomohlo nám to spolu komunikovat velice uvěřitelným způsobem. Další výhodou bylo, že na lodi s námi byla skutečná posádka Alexanderu. Každý z herců měl na lodi svůj reálný protiklad. Bylo tedy v případě nejasností snadné zajít za nimi a zeptat se jich, co by v takové situaci dělali oni.“

Hlavního technika Mikea Perryho ztvárnil David Warshofsky, Ze svého pracoviště ve strojovně se Perry snaží sledovat pohyb pirátů po Alabamě a zabránit jim v získání kontroly nad lodí.

Corey Johnson, který se objevil ve třech dalších Greengrassových filmech, si zahrál druhého důstojníka Kena Quinna, který zůstane na můstku s Phillipsem. Co se jeho role týče, vzpomíná, že mu Greengrass nařídil nereagovat na hrozbu co nejhrdinštějším způsobem, ale co nejlidštěji. „Není žádná ostuda dát najevo strach,“ prohlašuje Johnson. „Kapitán Phillips posádce připomíná, aby si zachovala důstojnost, aby v krizi dokázali jednat uvědoměle a přemýšleli. To je dle mého názoru zdrojem jejich odvahy. Moje postava cítí zodpovědnost vůči ostatním členům posádky. Nehodlá zemřít s křikem a prosbami. Všichni se snaží soustředit na svou práci.“

Jakmile byl Phillips přesunut na záchranný člun, reagovala americká vláda vysláním torpédoborce Bainbridge pod velením kapitána Franka Castellana, aby se pokusil celou situaci buď úspěšně ukončit, nebo – pokud by se to nepodařilo – získal čas pro příjezd týmu SEAL.

„Castellano nebyl člověkem, o kterém by se v médiích příliš hovořilo,“ říká herec Yul Vazquez, jenž kapitána torpédoborce ve filmu ztvárnil. „Většinou se hovořilo spíše o kapitánovi Phillipsovi a o SEALs. Ale Castellano sehrál velice zásadní roli. Byl prvním, kdo na místo přepadení dospěl a jeho úkolem bylo zajistit pokojné ukončení celého konfliktu. Pro Paula bylo nejdůležitější, aby bylo zřejmé, jak obrovskou zodpovědnost Castellano nese. Snaží se dělat, co je správné, a dělá to až do chvíle, dokud mu piráti nenechají žádnou jinou možnost. Paul chtěl, aby na mě byla tato zodpovědnost vidět – snaha celou záležitost ukončit co nejlépe.“

Posledním dílkem skládačky bylo obsazení jednotky SEALs – elitních námořních bojovníků. Ačkoliv role velitele jednotky v podání Maxe Martiniho vyžadovala svou náročností skutečného herce, Greengrass chtěl, aby vojáci, kterým velí, byli skutečně členy SEAL. „Jak jsem říkal, chtěli jsme tenhle film natočit po všech stránkách co nejrealističtěji,“ říká Greengrass. „Jsem přesvědčený, že diváci poznají, když vidí něco, co tak úplně neodpovídá realitě – možná si neuvědomují, proč se jim to nepozdává, ale vnímají to. Členové jednotek SEAL jsou – podobně jako natáčení na otevřeném moři – jednou z věcí, které nejde ničím nahradit.“

Zdroj: Falcon