Přístav Duisburg a jeho bývalý „uhelný ostrov“ se mění na největší kontejnerový terminál v evropském vnitrozemí, který bude navíc zcela klimaticky neutrální.
V přístavu Duisburg se uhlí překládalo téměř 300 let a jedna z překladních ploch mezi přístavními bazény se dokonce nazývala „uhelný ostrov“. Díky uhlí se přístav Duisport – jak se přístav dnes označuje – vyvinul v jeden z nejdůležitějších energetických uzlů v Evropě. Manipulace s uhlím ale v poslední době prudce poklesla. Zatímco na přelomu tisíciletí byl roční objem ještě 20 milionů tun, v roce 2021 to byly jen necelé dva miliony tun.
Z důvodu malé poptávky byl proto provoz na „uhelném ostrově“ v roce 2020 oficiálně ukončen a zbývající dodávky byly řešeny v jiných částech přístavu. Od této doby probíhají přípravy na kontejnerový terminál, který bude navíc později s využitím vodíkových technologií provozován zcela klimaticky neutrálně.
V polovině příštího roku by největší kontejnerový terminál v evropském vnitrozemí již měl být připraven odbavit zhruba 850 000 standardních kontejnerů ročně. Šest jeřábů, dvanáct kolejových tratí, sklad a samozřejmě vyvazovací polohy pro plavidla, to vše bude sloužit pod názvem „Duisburg Gateway Terminal“ (DGT).
Přístav Duisburg musí splňovat i požadavky na ochranu klimatu
V navazujícím projektu je dalším krokem pro DGT instalace udržitelných energetických systémů. Celý systém by měl spojovat obnovitelné energie, skladování energie, speciální spotřebiče a různé vodíkové technologie. Z toho klíčovými součástmi budou systémy palivových článků a vodíkové motory pro výrobu energie a také pro skladování energie v bateriích.
„Konkrétně zavedeme udržitelný energetický koncept využívající vodík, jehož cílem je vysoký stupeň soběstačnosti,“ říká Alexander Garbar, zástupce vedoucího podnikového rozvoje a manažer pro udržitelnost ve společnosti Duisport. „Inteligentní místní energetická síť spojuje a řídí zdroje obnovitelné energie se spotřebiči jako jsou nabíjecí stanice a jeřábové systémy. Teoreticky by se mělo uvažovat i o budoucím zásobování sousedních okresů.“ Dodává Graber.
„Vnitrozemské přístavy jsou zvláštní městské části s vlastními energetickými požadavky,“ říká Dr. Anna Grevé, vedoucí oddělení elektrochemického skladování energie v institutu Fraunhofer UMSICHT. „Nabízejí domov jak pro vnitrostátní a mezinárodní nákladní dopravu, tak pro další průmyslová odvětví a řemesla a často jsou také v blízkosti obytných čtvrtí. Jejich další vývoj proto musí splňovat ekonomické požadavky i požadavky na ochranu klimatu a životního prostředí.“ Proto mají i posunovací lokomotivy jezdit na vodík a lodě budou využívat břehové přípojky pro napájení vlastní palubní sítě.
Zdroj: www.duisport.de