V pátek 20. ledna 2023 proběhlo v Hamburku další jednání Česko-německé pracovní skupiny pro výměnu zdejších přístavních území České republiky.

Česká delegace, pod vedením náměstka ministra dopravy Václava Bernarda, jednala se zástupci Hamburk Port Authority (HPA). Při jednání došlo k posunu v otázce délky kolejí v přístavu i dohody o celkové výměře měněného území.

Proběhla diskuse k silničnímu napojení nového českého území v prostorách Kuhwerder Hafen tak, aby bylo možné optimalizovat budoucí překladní činnost. Současně pokračovalo vyjednávání k zajištění finálního stavu užitné délky kolejí v rámci železničního napojení území, tak aby umožňovala vjezd uceleného vlaku (2x 350 m). Rovněž se podařilo dosáhnout posunu v otázce celkové finální výměry nového českého území v Hamburku a možnosti využívat přilehlou přístavní hranu i námořními plavidly.

Intenzivní jednání o kvalitním napojení České republiky na námořní přepravu budou pokračovat i nadále. V nadcházejícím období proběhne online jednání pracovního týmu, který bude řešit otázky technického a technologického rázu. V červnu 2023 se pak v Praze uskuteční další jednání Česko-německé pracovní skupiny pro výměnu přístavních území České republiky v Hamburku.

„Chceme vše stihnout tak, aby bylo možné zahájit realizační fázi záměru ve druhé polovině roku 2024,“ dodává náměstek ministra Václav Bernard.

Úvahy o výměně přístavního území ČR v Hamburku již od roku 2014

Poslední zdržení ve vyjednávání způsobila personální rošáda na ministerstvu dopravy. Pozice náměstka Jana Sechtera, jenž měl zmíněnou oblast na starost, se totiž zrušila. „Nyní je tedy nutné nově nastavit kompetence, které s přístavními územími v Hamburku souvisejí,“ uvedl v květnu 2022 pro Deník mluvčí ministerstva dopravy Martin Brychta.

O výměně území se přitom začalo mluvit již v roce 2014, kdy se Hamburk rozhodl ucházet o pořádání olympijských her v roce 2024 a v okolí současných pozemků plánoval vytvořit olympijskou vesnici. Zájem o výměnu území přetrval i poté, co obyvatelé města v referendu rozhodli o tom, že se Hamburk olympijské kandidatury vzdá. Město plánuje prostor současných českých přístavů využít pro komerční výstavbu.

Saalehafen a Moldauhafen jsou dnes fakticky brownfieldy, které nelze kvůli nízkým mostům využívat pro námořní dopravu. Místo nich by Česká republika měla získat do nájmu stejně velké území u terminálu Kuhwerder s nábřežní hranou o délce zhruba 200 metrů, kde mohou přistávat námořní lodě až do ponoru 12 metrů. Šlo by tak o plnohodnotný námořní přístav.

Jak uvedl server zdopravy, český stát počítá s využitím získaného prostoru pro účely námořní dopravy, vnitrozemské plavby a multimodální dopravy (překládka pro železniční a silniční dopravu). K tomu je ale třeba na břehu vybudovat potřebnou infrastruktury, odhady MD hovoří o investici 2,5 miliardy korun, které by nutně nemusel platit stát. Mohl by to být i soukromý investor.

Svobodné přístavní pásmo v Hamburku ve správě Česka

Nárok na přístavy vznikl na základě podepsání Versailleské smlouvy 28. června 1919 podle článků 363 a 364. Dále byla v roce 1919 podepsána Saint-germainská smlouva a v roce 1921 Barcelonská úmluva (Úmluva a statut o svobodě tranzitu), kterou Československo ratifikovalo v říjnu 1923. Podepsáním těchto smluv zajišťovalo nově vzniklým státům, které neměly přístup k moři, možnost provozovat námořní plavbu stejně jako státy, které přístup k moři mají.

Smlouva o pronájmu mezi Československem a Hamburkem byla podepsána 2. listopadu 1929 a pozemky (území) byly pronajaty na 99 let. Nájemní smlouva byla postupně upravena čtyřmi dodatkovými protokoly. Dne 22. listopadu 1929 byla uzavřena mezi Československem a Hamburkem kupní smlouva na území přístavu Peutehafen.

Od roku 1992 měla pozemky v pronájmu Československá plavba labská, ale od roku 2001 kdy firma zkrachovala, začal přístav upadat. V roce 2015 navrhlo ministerstvo dopravy rekonstrukci českého přístavu za částku 100–150 milionů korun, na které by spolupracovalo s firmou Eko Logistics. V souvislosti s plánovanou výměnou nakonec k investici v takovém rozsahu nedošlo.

Moldauhafen

Pozemky byly někdejší Československé republice pronajaty nevypověditelnou smlouvou ze dne 2. 11. 1929 na dobu 99 let, tj. do roku 2028 (s opcí na dalších 50 let). Stavby na těchto pozemcích jsou ve vlastnictví České republiky.

• Celková plocha cca 3 000 m2
• V roce 2015 byla provedena komplexní sanace území, původní dřevěné objekty byly odstraněny a vybudována je oplocená těžká manipulační a parkovací plocha.
• V současné době je tato plocha rozměrů přibližně 120 x 20 m, s oplocením a samostatným vjezdem z veřejné komunikace uzavíraným vraty a závorou pronajata k parkování nákladních vozidel nájemci Saalehafen.

Saalehafen

Jedná se o hlavní přístavní území, jehož pozemky byly někdejší Československé republice pronajaty nevypověditelnou smlouvou ze dne 2. 11. 1929 na dobu 99 let, tj. do roku 2028 (s opcí na dalších 50 let). Stavby na těchto pozemcích jsou ve vlastnictví České republiky.

• Celková plocha cca 21 000 m2
• Dvoupodlažní administrativní budova s volným přízemím zastavěné plochy 300 m2
• Třípodlažní administrativní budova s ubytováním zastavěné plochy 460 m2
• Jednopodlažní skladovací hala 1 600 m2
• Manipulační plochy a rampa cca 12 000 m2
• Železniční vlečka
• Přístavní zeď délky 200 m
• Od prosince 2015 je celý areál nově oplocen (investice státu).
• Provoz zajišťuje nájemce firma Baltic Logistics Service GmbH IČ: 46/705/02371, Am Saalehafen 49A, PLZ 20457 Hamburg

Peutehafen

Jedná se o samostatné území, které Česká republika vlastní na základě kupní smlouvy ze dne 22. 11. 1929. Pozemky tvoří poloostrov mezi přístavem Peute a kanálem Peute.

• Celková plocha cca 8 000 m2
• Pětipodlažní víceúčelová budova včetně ubytování ve 33 pokojích
• Zahrada s garážemi
• Stání plavidel s dalbami a přístupovou lávkou
• Provoz zajišťuje Ředitelství vodních cest ČR, kontakt tel: +420 602 489 482

Zdroj: mdcr.cz, cs.wikipedia.org, www.rvccr.cz