Zruší ministr dopravy Ředitelství vodních cest?

Podle interních informací z Ministerstva dopravy připravuje ministr Zbyněk Stanjura z ODS koncem příštího týdne zrušení Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC). Tento krok má být zřejmě proveden „potichu“ vzhledem k množství negativních reakcí na tento plánovaný krok ze strany odborníků, opozičních, ale i některých koaličních politiků.

Negativně se k tomuto plánovanému kroku vyjádřil i prezident Miloš Zeman: „Snahu o zrušení Ředitelství vodních cest samozřejmě hodnotím jako tragickou chybu“. Za chybu tento krok označili nejen bývalí ministři dopravy Petr Moos a Jaromír Schling, ale také např. hejtman Moravskoslezského kraje, nebo prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví, který k tomu uvedl: „Ve skutečnosti pravděpodobně k žádné úspoře nedojde a úřednické rozhodnutí způsobí nenapravitelné škody“. Obavy ze zastavení rozvoje vyjádřili také zástupci Baťova kanálu, středního Labe nebo horní Vltavy.

Co stojí za snahou zrušit ŘVC?

ŘVC, které bylo založeno již v roce 1901, bylo zrušeno komunistickým režimem v roce 1949 a opět obnoveno ministrem dopravy Petrem Moosem v roce 1998. Za nynější snahou o zrušení tohoto úřadu, který má na starost rozvoj vodních cest, oficiálně stojí záměr ušetřit 5 milionů korun okamžitě a 2 miliony korun střednědobě. Ovšem odborníci a lidé, kteří mají zkušenosti ze státní správy upozorňují na to, že zrušení zaběhlého úřadu a rozmělnění jeho činnosti mezi několik ministerstev bude znamenat nejenom zvýšení nákladů na úřednickou činnost, ale i zpomalení tolik potřebného a vládou deklarovaného rozvoje vodních cest. Ministerstvo dopravy i zemědělství si stojí za tím, že výsledek takových změn bude pozitivní. Za tímto optimismem může stát také to, že ministerstvo zemědělství má velký zájem na tom získat do své kompetence rozvoj vodních cest, což by znamenalo také „přelití“ miliard Kč z dopravy. Za tyto peníze mohou poté Povodí nerušeně budovat desítky nových přístavišť, zvedat nízké mosty, ale otázkou zůstává, jestli se budou chtít „ušpinit“ s projekty jako jsou nová vodní díla v Děčíně a u Přelouče, kde ŘVC již léta bojuje s odporem ekologických aktivistů.

Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe jako horký brambor

Někteří upozorňují na to, že může jít o záměr úplně zastavit, nebo alespoň zpomalit rozvoj vodních cest v době, kdy ŘVC pracuje na studii proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe a do konce roku ji má předložit vládě, která na základě ní rozhodne co s projektem dál. Co se stane s touto studií, respektive s celým projektem jestliže dojde ke zrušení ŘVC je otázkou. Vždyť ŘVC bylo v roce 1901 zřízeno právě pro výstavbu průplavu D-O-L, který se buduje již více než sto let a postavená infrastruktura vodních cest má dnes hodnotu více jak 200 miliard Kč, ale jejím nevyužíváním není dodnes tato investice plně zhodnocena.
Vodní koridor D-O-L je dnes součástí transevropských dopravních sítí TEN-T (také je obsažen v přístupové smlouvě ČR k EU) a čeští europoslanci se snaží, aby byl tento projekt zařazen také v aktualizované síti TEN-T, která se má schvalovat v polovině letošního roku. O projektu v rámci transevropských dopravních sítí jednal toto úterý také prezident Miloš Zeman s předsedou Evropské komise José Barrosem: „Diskutovali jsme o transevropských sítích, které oba dva pokládáme za nástroj pro urychlení ekonomického růstu“ prohlásil na středeční tiskové konferenci prezident Miloš Zeman. „Samozřejmě, že jsme jednali o čerpání evropských fondů a soustředili jsme se především na tzv. Kohezní fondy, protože o nich neplatí známé pravidlo N+2, ty mají daleko delší časový horizont. A pokud jsme s panem předsedou Barrosem mluvili o investičních, zejména transevropských projektech, je jasné, že by měly být kofinancovány právě z těchto evropských fondů„, doplnil Zeman. A právě projekt vodního koridoru D-O-L má vzhledem ke své nadnárodnosti a evropskému významu možnost získat až 85% financí z dotací EU.

Vracení peněz z dotací EU najednou nikomu nevadí

A je tu ještě jedna nepříjemnost, kterou se snaží Ministerstvo dopravy zatajit. Dnes rozestavěný projekt obnovení splavnosti Horní Vltavy je částečně financován z prostředků EU. Pokud nedojde k jeho včasnému dokončení, a tato pravděpodobnost v souvislosti se zrušením ŘVC silně stoupá, přijde Česká republika o 522 miliónů Kč, které nestačí vyčerpat, a co víc, ještě dalších již prostavěných 780 miliónů Kč vrátí Bruselu zpět za nedokončení projektu! Jestli to panu ministrovi opravdu nevadí, tak daňovým poplatníkům, které o 1,3 miliardy korun záměrně připraví, to jistě vadit bude!

Zdroj: Tomáš Kolařík, Plavba a vodní cesty o.p.s.