Rostock, Německo – Námořní přístav Rostock uzavřel rok 2021 s rekordní propustností. Přes přístavní hráz prošlo celkem 28,7 milionu tun nákladu, to je o 14 % více než v roce 2020.

Je pozoruhodné, že ke značnému nárůstu – o 11,7 % došlo také ve srovnání s ještě předkrizovým rokem 2019. Celoevropské dopravní řetězce fungovaly i v době pandemie, na rozdíl od těch globálních, uvedl generální ředitel Gernot Tesch.

„Náš obchodní model je extrémně robustní,“ řekl Tesch. K růstu došlo ve všech čtyřech hlavních segmentech zboží rozhodujících pro přístav. Jedná se o trajekty a zboží RoRo s nárůstem o 18 %, volně ložené zboží (+ 2%), tekuté zboží (+ 27%) a obecný náklad (+ 12%). „Přístav Rostock prošel zátěžovým testem pandemie na výbornou.“ V přístavu pracuje kolem 6000 lidí, a dále je na přístavu závislých kolem 20 000 pracovních míst.

Potěšující byla také míra růstu v kombinované dopravě a kontejnerové dopravě, která se uskutečňuje mezi Čínou a Evropou po železnici a mezi Kaliningradem a Rostockem na lodích, řekl generální ředitel Jens Scharner. Rozhodující výhoda těchto tras spočívá ve využití stávajících pozemních a námořních dopravních spojení z Rostocku. Těsně propojená intermodální síť s více než 40 vlakovými spoji týdně, stejně jako liniová trajektová a RoRo spojení do Dánska, Švédska a Finska činí z námořního přístavu ideální dopravní uzel pro sběr a distribuci kontejnerů do severní a kontinentální Evropy.

S 1,7 milionu cestujících na trajektových linkách do a ze severní Evropy byl zaznamenán nárůst o 330 000 cestujících ve srovnání s předchozím rokem, v roce 2019 to bylo 2,5 milionu cestujících na trajektech. Výletní plavba byla také schopna znovu nabrat rychlost se 47 nájezdy a přibližně 100 000 cestujícími i zde existuje určité zotavení, řekl Scharner. V roce 2019 to bylo ještě kolem 634 000 cestujících.

Rozvoj nových obchodních oblastí a infrastruktury má zásadní význam pro budoucí životaschopnost přístavu. „Úspěšná transformace z fosilních paliv, jako je uhlí, na nefosilní paliva, jako je vodík, ovlivňuje mnoho částí přístavu. Důsledný začátek rozvoje vodíkové ekonomiky v Meklenbursku-Předním Pomořansku může nahradit fosilní paliva,“ řekl Scharner. Zahájením projektu HyTechHafen chce přístav poskytnout impuls pro udržitelnou přístavní ekonomiku šetrnou ke klimatu.

Plánované prohloubení mořského průplavu má zelenou. „Přípravná opatření probíhají,“ řekl Scharner. Byl si jistý, že nejpozději do tří let bude asi 16 kilometrů dlouhý mořský průplav, který spojuje Baltské moře s námořním přístavem, prohlouben ze současných 14,50 na 16,50 metru. Podle toho by musel být připraven i přístav se svými kotvišti. V listopadu 2020 dal Bundestag k dispozici prostředky na prohloubení. Podle dřívějších informací se počítá s náklady kolem 128 milionů eur.

Zdroj: www.zeit.de