Německo se bez plynu zatím neobejde. Chce proto vybudovat dva nové LNG terminály, aby snížilo závislost na Rusku. Jedná se o ale o obrovskou investiční akci.

Pokud by se Rusko rozhodlo přiškrtit nebo dokonce zastavit dodávky plynu, mohlo by to být pro Německo problém. V zemi zatím nejsou žádné přístavy, kde by se daly takové lodě s plynem vykládat. To by se podle kancléře Olafa Scholze mělo rychle změnit. V reakci na válku na Ukrajině oznámil mimo jiné rychlou výstavbu dvou LNG terminálů v Německu.

Ostatní evropské země se již rozhodly pro zkapalněný plyn. V Evropě je 37 terminálů LNG, z toho 26 v členských státech EU. Ostatně podle Evropské komise pokryl dovoz LNG v roce 2020 zhruba čtvrtinu evropských potřeb plynu. Naproti tomu Německo muselo dosud získávat LNG přes přístavy v belgickém Zeebrugge, francouzském Dunkerque a nizozemském Gate.

Potřebuje vůbec Německo své vlastní LNG přístavy?

Společnost Hanseatic Energy Hub (HEH), která plánuje terminál LNG v německém městě Stade (stát Dolní Sasko), říká, že Německo by se nemělo spoléhat pouze na cizí přístavy. „LNG bude i v budoucnu proudit přes tyto ostatní evropské terminály,“ říká Johann Killinger, Managing Partner HEH. Míra využití je tam ale velmi vysoká. „Kapacity prostě již nebudou stačit,“ říká Killinger.

Nevládní organizace Food & Water Action Europe to vidí jinak. Tvrdí, že využití všech terminálů EU od ledna 2021 do poloviny ledna 2022 bylo jen kolem 40 procent. Prostoru pro navýšení je tedy dost. Oproti letům 2019 a 2020 využití kleslo. Tehdy to bylo 46 procent.

V Německu se již léta plánuje, kde a jak, by mohly být terminály LNG vybudovány. Vedle Brunsbüttel a Wilhelmshaven je Stade jedním ze tří potenciálních míst pro takové speciální přístavy. Schvalovací dokumenty pro přístav ve Stade by mohly být předloženy úřadům během několika příštích týdnů, říká Killinger. Pokud vše půjde hladce, terminál by byl dokončen v roce 2026 a zhruba deset procent zemního plynu potřebného v Německu by se pak mohlo přepravovat do Německa přes Stade.

Existují lepší alternativy k terminálům LNG?

Ve skutečnosti si však Německo stanovilo za cíl do roku 2045 zcela vyřadit fosilní paliva. Do té doby bude zemní plyn považován pouze za dočasné řešení, protože je považován za méně škodlivý pro klima než uhlí a ropa. LNG má však horší klimatickou stopu než plyn z plynovodů. Na chlazení, zkapalňování, transport a následné zahřívání je potřeba hodně energie. Při samotném zkapalňování se spotřebuje kolem deseti až 25 procent energetického obsahu zemního plynu.

Má vůbec cenu stavět LNG terminál pro takové provizorní řešení? Jen do terminálu ve Stade by se muselo investovat kolem jedné miliardy eur.

„Zeptali jsme se federální vlády, zda má přehled o kapacitách LNG v sousedních zemích, a odpověď zněla: Ne, tento úplný přehled ještě neexistuje,“ říká Sascha Müller-Kraenner, spolkový ředitel Německé ekologické pomoci (DUH). „Pokud jsou zásobníky v létě a dovozy ze zahraničí dostatečné k pokrytí poptávky po plynu – i když bude Nord Stream 1 a další plynovody z Ruska uzavřeny – pak byste měli s tímto nesmyslem přestat a soustředit se výhradně na expanzi obnovitelných zdrojů energie,“ uvádí Müller-Kraenner.

Kritika přichází i od jiných ekologů. Především proto, že USA dodávají zkapalněný plyn a tento plyn se získává pomocí frakování. „Tento klima poškozující plyn není odpovědí na čisté dodávky energie, ale je součástí fosilní slepé uličky,“ říká odborník na energetiku Greenpeace Gerald Neubauer.

Vysoké investice pouze s politickou podporou

Projektanti terminálů LNG jsou si tohoto problému rovněž vědomi a obávají se budoucnosti, ve které již zkapalněný plyn nebude žádoucí. Killinger požaduje od vlády pomoc, aby se vysoké investice přesto vyplatily. To zahrnuje závazky ohledně doby využívání terminálu LNG a výše poplatků za přístup k síti, které je třeba zaplatit za dodávku LNG do plynárenské sítě. V jiných zemích EU jsou tato množství nižší než u plynovodního plynu, řekl Killinger. Takové nepřímé dotace chce i v Německu.

O výši poplatků za přístup do sítě u plynu každoročně nově rozhoduje Spolková agentura pro energetické sítě. Killinger chce, aby byl LNG z tohoto nařízení vyňat. Jedině tak bylo možné uzavírat dlouhodobé smlouvy se zákazníky a motivovat tak investory, aby investovali své peníze do výstavby terminálu ve Stade. 

Constantin Zerger z German Environmental Aid říká: „Udělováním konkurenčních výhod na 25 let je cíl klimatické neutrality do roku 2045 pošlapán“.

Nejen ve Stade, ale také v Brunsbüttelu a Wilhelmshavenu se již léta plánuje výstavba LNG terminálů. V potenciální lokalitě ve Wilhelmshavenu byl projekt pohřben na konci roku 2020, protože poptávka po kapalném plynu byla příliš malá, a zařízení proto nebylo ekonomické. Nyní se však zdá, že se opět něco hýbe. Energetická společnost Uniper projekt na žádost politiků znovu přezkoumá, vyplývá z pondělního oznámení.

Dnes plyn, zítra vodík?

Co když se ale v budoucnu již nebude dovážet LNG, ale spíše klimaticky šetrný vodík přes terminály LNG? Vyhlídka, se kterou plánovači terminálů údajně splňují plány federální vlády na ochranu klimatu. V budoucnu by chtěli jako zdroj energie využívat vodík . Vzhledem k tomu, že podle odborníků nelze v Německu vyrobit dostatek vodíku, musí se dovážet . Zde by řešením mohly být terminály LNG, souhlasí ministr hospodářství Robert Habeck. „Každopádně potřebujeme terminály pro dovoz vodíku. Můžeme pak využít části infrastruktury.“

Jedinou otázkou je, kolik je třeba investovat do přeměny terminálů LNG na terminály vodíku. Podle zprávy města Stade o terminálu LNG jde více než polovina celkových investic do základní infrastruktury, která je nezávislá na zdroji energie a může být použita pro manipulaci s jakýmkoli typem budoucího zdroje zelené energie. To by však ve Stade znamenalo investovat zhruba 500 milionů eur do dovozu zkapalněného plynu, který by již ve střednědobém horizontu nebyl potřeba. „Nemůžete jednoduše přejmenovat a přeměnit terminály na kapalný plyn, musíte vyměnit velké části systémů,“ říká Müller-Kraenner  z DUH. „Bude to zase velmi drahé.“

Je lepší investovat na správném konci

„Dnes potřebujeme více vodíkových terminálů k realizaci energetického přechodu,“ říká energetická expertka Claudia Kemfert z DIW. Peníze by se neměly investovat do zaostalých technologií, ale spíše by se měly používat na obnovitelné, zní její prosba. „Pokud se Německu podaří do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných energií na výrobě elektřiny na 80 procent, závislost na dodávkách ruského plynu se může výrazně snížit.“

Ostatně plyn vyrobený z obnovitelných energií by se mohl dovážet i přes LNG terminál bez dalších investic, argumentuje Killinger výstavbou LNG terminálů. Müller-Kraenner z Deutsche Umwelthilfe však podotýká, že v současnosti ani v dohledné době nebude existovat trh pro syntetický plyn požadované velikosti. V tomto ohledu by dovoz byl technicky možný, ale velmi nepravděpodobný.

Gerald Neubauer z Greenpeace popisuje myšlenku provozovatelů dovážet syntetický metan nebo bioplyn jako greenwashing. Při výrobě syntetického metanu se ztrácí příliš mnoho energie. „Bioplyn je šetrný ke klimatu pouze tehdy, je-li vyroben ze zbytků,“ říká Neubauer. „Ale dostupná množství udržitelného bioplynu jsou velmi malá.“ 

USA by velmi vyhovovala výstavba německých LNG přístavů. Jako významný vývozce plynu byl Američanům dlouho trnem v oku plynovod Nord Stream 2, kterým se měl přepravovat plyn z Ruska do Evropy. Nyní je dokončen, ale prozatím nebude uvedena do provozu.

Zdroj: www.dw.com