Projekt stavby vnitrozemské vodní cesty z Kožle do Ostravy nebyl vložen do Transevropská dopravní sítě TEN-T, přišel tak o financování z evropských prostředků.

V únoru letošního roku vláda ČR na návrh Ministerstva dopravy zrušila územní rezervy pro projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Zrušení územní ochrany formou územní rezervy pro celé průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe bylo navrženo v materiálu „Návrh na zpracování aktualizace Politiky územního rozvoje České republiky z důvodu naléhavého veřejného zájmu za účelem přípravy rozvojového záměru splavnění Odry v blízkosti česko-polských hranic“.

Na základě výsledku meziresortního připomínkového řízení byl původní materiál rozdělen na dva, kdy se nově samostatným materiálem řeší pouze zrušení územní rezervy pro celé průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe a tato část byla z materiálu ke splavnění části Odry vyjmuta.

Z celého projektu vodního koridoru tak zůstal jen několikakilometrový úsek v podobě napojení Ostravska na splavnou Odru u polského města Kožle (Kędzierzyn-Koźle). Nyní se reálně ale i tato šance opět zavřela, minimálně na jednu dekádu.

Jak uvedl server iDnes, Česko se totiž s Polskem nebylo schopné domluvit, zdali projekt závazně chce, a ten tak vypadl z mapy hlavních evropských dopravních tahů.

Projekt vodní cesty z Kožle do Ostravy nebyl vložen do TEN-T

„Nemáme vloženou vnitrozemskou cestu z Kožle do Ostravy do globální sítě TEN-T,“ uvedl nedávno při hodnocení úspěchů české diplomacie při prosazování dopravních priorit ředitel odboru strategie na ministerstvu dopravy Luděk Sosna.

Transevropská dopravní síť (anglicky Trans-European Transport Networks, zkratka TEN-T) je síť silničních a železničních koridorů, mezinárodních letišť a vodních cest v Evropské unii. Základním důvodem jejího zřízení bylo zlepšení dopravní infrastruktury v mezinárodní sféře. Byla schválena Evropským parlamentem v roce 1993. Paralelně s tímto systémem vznikl systém panevropských koridorů mezi Evropskou unií a státy střední a východní Evropy.

„Polská strana si vyžádala zařazení do páteřní sítě chybějící úsek Odry až do Kožle. Zbylých 40 kilometrů na českou hranici tak chybí. Počítají, že během dalších deseti let tuto trasu z peněz EU postaví. Česko se tak poté může rozhodnout, zda se pokusí zbylý úsek do TEN-T zapojit,“ řekl MF DNES náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka.

V současnosti se čeká, zdali se bude zadávat územně-analytická studie, která by měla potvrdit, nebo vyvrátit smysluplnost tohoto projektu. „Studie nebyla ještě zadána, protože čekáme na aktuální polskou pozici k možnému prodloužení kanálu z Kozle ke státní hranici ČR/PL u Bohumína,“ uvedl pro iDnes mluvčí dopravního resortu František Jemelka.

Češi a Poláci trasu budoucí vodní cesty již řešili

Splavnění Odry až do Česka přitom už jednou v TEN-T bylo. Šlo o roky 2004 až 2013. Následně ale ze sítě páteřních evropských komunikací vypadlo. V těchto letech totiž měla zájem pouze česká strana, zatímco polská ne. Protože ale obdobné projekty musely být přeshraniční, řešilo se, zda se připojí i Polsko, nebo se projekt zruší i u nás.

V roce 2020 proběhlo jednání o Splavnění Odry a zejména o trasování této vodní cesty kolem hraničních meandrů, mezi náměstek českého ministra dopravy Janem Sechterem a náměstkyní polského ministra námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Annou Moskwa.

„V oblasti vodního hospodářství na Odře máme společné zájmy. Štětín byl vždy také českým přístavem, takže se těšíme, že Odra bude magistrálou pro nákladní plavbu, ale bude mít význam i pro rekreaci. Slezská aglomerace má přes 5 milionů obyvatel, je zde velký potenciál rozvoje hospodářství, a právě v úseku Koźle-Ostrava jednáme s Polskem o realizaci pilotního úseku Oderské vodní cesty,“ řekl po tehdejším jednání náměstek ministra dopravy Jan Sechter.

Ještě v roce 2021 ministerstvo uvádělo, že Česká republika a Polsko spolupracují nejen na přípravě splavnění Odry, ale i na zařazení Oderské vodní cesty do evropské dopravní sítě TEN-T.

Vláda Petra Fialy demonstrativně ruší projekt D-O-L spojovaný s ANO2011 a Milošem Zemanem

V roce 2022, po nástupu nové vlády a nového ministra dopravy Martina Kupky (ODS), byl Jan Sechter, který měl pověst člověka napojeného na hnutí ANO2011, propuštěn.

Na ministerstvu dopravy měl Jan Sechter na starosti mezinárodní vztahy a také nesilniční módy dopravy, tedy železnici, letectví a vodní dopravu. Angažoval se právě například ve prospěch splavnění Odry do Ostravy nebo údržby splavného Labe v Německu. V minulosti byl také velvyslancem v Polsku a Rakousku.

Vláda Petra Fialy (ODS) tak pokračovala i po vítězných volbách ve vymezování se proti ANO2011 a zejména proti jejímu předsedovi Andreji Babišovi. Zrušení projektu D-O-L bohužel představovalo příliš snadnou demonstraci politického vzdoru, zejména proto, že projekt byl také spojován s prezidentem Milošem Zemanem, který byl považován za spojence Andreje Babiše.

Zdroj: www.idnes.cz, www.mdcr.cz, cs.wikipedia.org, www.mdcr.cz