Sněmovna podpořila ratifikaci Dohody mezi vládou ČR a vládou Spolkové republiky Německo o údržbě a rozvoji mezinárodní vnitrozemské Labské vodní cesty.
Smlouva byla již podepsaná v Praze a Berlíně dne 20. 7. 2021, a jak uvedl v rámci schůze sněmovny poslanec Michal Ratiborský (ANO2011), „Nebyla však projednána, neboť skončilo 8. volební období. V tomto volebním období byla Sněmovně předložena už 13. 12. 2021 a od té doby bohužel zatím marně čeká na projednání. Celkem tedy již téměř 2,5 roku.“
Na úvod schůze konané ve čtvrtek 7. března 2024, pronesl slovo Ministr dopravy ČR Martin Kupka, který podpořil vyslovení souhlasu s ratifikací. Ministr připomněl zejména fakt, že vodní cesta Labe spadá mezi nejvýznamnější koridory TEN-T, stejně jako Dunaj, Rýn, či Mosela, u kterých mezinárodní smlouvy mezi státy existují.
Piráti chtěli vysvětlit, odkud budeme brát vodu
Poslankyni Kláře Kocmanové (Piráti) se nelíbily „Absurdní rozdíly v této debatě v obou zemích. Z textu totiž jasně vyplývá, že německé straně šlo o rozumné využívání řeky, které není v rozporu s ochranou cenného životního prostředí.“ Poukazovala na rozdíl mezi požadovanou plavební hloubkou na německém úseku (140cm), oproti českému (230cm). Dále se ptala „Odkud budeme brát dostatečné množství vody, které naplní to koryto řeky?“.
S vysvětlením přišel poslanec Martin Kolovratník (ANO2011). „Velmi jednoduše, absolutní množství té vody samozřejmě nezmizí nebo se nezmění. Lze to volně přirovnat i k tomu, že na té vodní soustavě nebo na tom vodním díle děláme jakousi soustavu rybníků nebo přehrad, chcete-li malých, kde pokud méně přitéká, také méně odtéká, opačně více přitéká, více odtéká, ale stále jsou zachovány ty hladiny.“
Ministr dopravy ČR Martin Kupka k rozdílu mezi požadovanou plavební hloubkou uvedl. „Je to dáno ryze přírodními podmínkami a tvarem toho koryta. V případě Německa oni mají poměrně velkou starost s tím, aby s ohledem na podloží prohrábkami udrželi tu plavební hloubku 1,4. My na tom území mezi Střekovem a Týncem nad Labem nemusíme žádná taková opatření téměř provádět. Na mnoha místech to koryto je kamenné, případně kamenité, případně má jiný charakter a netvoří se tam takové problémy jako na té německé straně.“
Děčíňáci čekají na řešení problému téměř třicet let
Zařazení tohoto bodu do jednání sněmovny ocenil poslanec Tomáš Kohoutek (ANO2011). „Já osobně jsem z Děčína a chci říct, že Děčíňáci na konečnou formu nějakého řešení tohoto problému skutečně čekají téměř třicet let. Třicet let Labe od střekovských zdymadel ke státní hranici je líná řeka, kde většinu roku prostě rejdaři nemůžou jezdit, například v Děčíně máme jednu průmyslovou firmu, která vyrábí obrovské plynové zásobníky, které jsou po Děčíně rozesety půl roku, a čeká se na to, až bude konečně trochu vody, aby to mohli splavnit.“
Slovo dostal také poslanec Jaroslav Foldyna (SPD), kdy připomněl, že část svého profesního života věnoval tomu, že na Labi pracoval od funkce lodníka, přes kormidelníka až po kapitána a přístavního kormidelníka v Hamburku. Foldyna krom detailnějšího vysvětlení účelu a fungování vodní cesty, také naznačil, z čeho pramení odpor politické strany TOP 09. „Já se nebudu politicky zabývat tím, proč TOPka usilovně bojuje proti tomu. Není to věcné, je to osobní, věc náměstka pana Tesaře, který má spor s jedním rejdařem, ale to tady nebudu rozebírat, protože byste se všichni smáli.“ uvedl.
Předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru, což 140 přihlášených poslanců odhlasovalo – pro bylo 130 poslanců, proti žádný. Nyní tedy ratifikaci smlouvy posoudí zahraniční výbor. Před dvěma lety s ratifikací dohody již souhlasil Senát, navzdory námitkám ekologicky zaměřených senátorů.
O podpisu a podobě smlouvy jsme informovali v tomto článku:
Zdroj: www.psp.cz