Příslušné firmy budou muset v dnešní bezcelní zóně dodržovat od 1. ledna 2013 celní předpisy týkající se námořních celních přístavů tak, jak je tomu i ve zbývající části hamburského přístavu, v Rotterdamu, Antverpách či jiných evropských přístavech. Úřad hospodářství a práce (Behörde für Wirtschaft und Arbeit) se bude u spolkové vlády zasazovat o včasné schválení a zveřejnění prováděcích předpisů k aktualizovanému celnímu kodexu EU, který byl formulován již v roce 2008, tak, aby měly firmy dostatek času na změnu systému.

Kromě toho má celní orgán v budoucnu přesunout svůj prostor pro rozhodování co nejvíce ve prospěch přístavních podniků, především pokud se týká vybírání kaucí na dovozní odvody v souvislosti se skladováním zboží, které nepochází ze zemí ES. Dále jsou senát, obchodní komora i přístavní hospodářství zajedno v tom, že má celní orgán před zrušením bezcelní zóny předložit ucelený koncept logistického centra Hamburk, který co nejvíce zohlední princip „clo k zákazníkovi“.

Senátor pro hospodářství Axel Gedaschko: „Společné úsilí senátu a přístavního hospodářství o sjednocení postojů vůči budoucnosti bezcelní zóny se vyplatilo. Se zrušením bezcelní zóny získá Hamburk zpět plnou tvůrčí a plánovací suverenitu. To přístav obecně posílí. Firmám, kterých se to týká, nabízíme spolu s celní správou, obchodní komorou Hamburk a sdruženími pro přístavní hospodářství podporu pro pokud možno co nejplynulejší přechod.“

Po schválení městským zastupitelstvem požádá senát spolkového ministra financí o zrušení bezcelní zóny, k němuž musí být přijat spolkový zákon. K odstranění celní bariéry dojde až po zrušení bezcelní zóny k 1.1.2013, pokud ji nebude nutné na některých místech zachovat kvůli bezpečnosti nebo z hlediska nákladovosti. Senát prošetří dopady zrušení bezcelní zóny na dopravu a předloží návrhy na projekt dopravních tras, řízení a regulaci dopravy.

Od bezcelního přístavu k bezcelní zóně

Smlouva uzavřená v roce 1881 v rámci procesu přijetí regulí celní unie a připojení Hamburku k Německé říši předpokládala oplocený „bezcelní přístav“ ležící mimo celní území Německa, který byl svému účelu předán v roce 1888. Jako vyrovnání za postoupení suverenity Německé říši získal Hamburk 40 milionů zlatých marek, které byly použity k výstavbě skladištního města (Speicherstadt). Založením Evropského hospodářského společenství (EHS) byla mezi státy vytvořena celní unie. Celním právem se stalo právo evropské. Modernizovaným celním kodexem EU schváleným v roce 2008 byla završena poslední fáze celně právní integrace dosavadních svobodných přístavů označovaných mezitím jako bezcelní zóny, která započala již v roce 1994 a vyústila v kompletní zřeknutí se národních celních a daňových privilegií. Bezcelní zóna Hamburk v současné době zahrnuje cca 23% přístavní plochy.

Senát byl nucen hamburskou bezcelní zónu podrobit nové analýze kvůli rozsáhlým změnám celního práva EU, které se jí týkají, kvůli budoucí logistické koncepci a urbanistickému vývoji. S ohledem na změny v mezinárodní bezpečnostní situaci stanovila Světová celní organizace a Evropská unie nové rámcové podmínky pro kontrolu mezinárodní přepravy zboží. Veškerá celně právní řízení jsou v budoucnu ve všech přístavech EU postavena na roveň bez ohledu na svůj celně právní status. Proti původně přijatému rozhodnutí senátu o zmenšení bezcelní zóny uplatnila Spolková celní správa rozsáhlé výhrady.

Zdroj: www.hafen-hamburg.de