Německá kontejnerová přepravní společnost Hapag-Lloyd bude mít již v roce 2023 k dispozici první ultra velké kontejnerové lodě (ULCV) s kapacitou 23500+ TUE.

„12 nových lodí s kapacitou více než 23 500 TEU se v současné době staví v Jižní Koreji. Očekáváme, že první budou připraveny k nasazení v roce 2023.“ Uvedl Lutz-Michael Dyck, ředitel pro strategické projekty ve společnosti Hapag-Lloyd. „Objednání těchto plavidel znamená pro Hapag-Lloyd novou kapitolu, protože se bude jednat o takzvané ultra velké kontejnerové lodě (ULCV), což jsou jedny z největších lodí na světě.“ Dodává Lutz-Michael Dyck.

Nové ultra velké kontejnerové lodě o délce 400 metrů nejsou delší než flotilové lodě třídy A18, jsou ale širší. Šířka nových lodí bude 61,0 metru ve srovnání s 58,6 metru u lodí třídy A18, což lodím umožní naložit až 23 660 kontejnerů.

Nové kontejnerové lodě budou dvou-palivové

Lodě jsou prvními novostavbami Hapag-Lloyd, které byly od počátku navrženy jako dvou-palivová plavidla. Tento pojem znamená, že mohou být provozovány jak na konvenční topný olej, tak na zkapalněný zemní plyn (LNG). Plyn lze použít k provozu nejen hlavního motoru, ale i pomocných strojů a kotlů.

LNG klade oproti klasickým palivům zcela nové nároky na skladování a manipulaci. Navíc je k provozu potřeba spousta dalšího vybavení. Například skladovací teplota LNG v nádrži je kolem -160°C. LNG musí dále pro použití ve strojním zařízení nejprve projít procesem odpaření. Zároveň je pro hlavní motor vyžadován vysoký tlak 300 barů.

Další výzvy souvisí s bezpečností, protože požadavky na systémy LNG jsou mnohem vyšší. „To vše je pro nás stále nové, i když cenné zkušenosti jsme již získali díky instalaci dvou-palivové technologie do lodi Brussels Express.“ Upřesňuje Lutz-Michael Dyck a dodává, že i přes některé obtíže je to krok správným směrem. „V budoucnu chceme naše lodě dokonce provozovat s CO2 neutrálním SNG nebo bioplynem.“

Na rozdíl od standardních palivových nádrží není nádrž na LNG součástí metody konstrukce lodi v blocích. Místo toho je postavena na jiném místě. Výroba prvních tanků zabrala nepoměrně více času, než těch následujících. Tanky se vyrábí z oceli s obzvláště vysokým obsahem manganu. To je důvod, proč svářeči potřebují speciální školení. „Nejprve tedy muselo být proškoleno 200 svářečů, což přirozeně vyžadovalo jistou předběžnou přípravu. I tak bylo možné začít stavět dříve, než jsme předpokládali.“ Osvětluje složitost pilotního projektu Lutz-Michael Dyck.

Zdroj: www.hapag-lloyd.com