Vliv lodí na kvalitu ovzduší na Rýně je nižší než se čekalo

Vliv lodí na kvalitu ovzduší na Rýně je nižší než se čekalo

Na Rýně byly provedeny rozsáhlé programy měření. Teze, že lodní doprava má dominantní podíl na znečištění ve velkých městech poblíž Rýna, se nepotvrdila.

Agentura přírody, životního prostředí a ochrany spotřebitele (LANUV) německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, zkoumala v období od září 2016 do února 2022 spolu s partnery ze čtyř evropských zemí vliv vnitrozemské plavby na kvalitu ovzduší na Rýně. Byly provedeny rozsáhlé programy měření a testována opatření ke snížení emisí na lodích. Výsledky jsou nyní vyhodnoceny a zveřejněny.

Tvrzení poškozující lodní dopravu bez vědeckých důkazů

Kolín nad Rýnem.
Kolín nad Rýnem.

Teze, opakovaně prosazovaná ve veřejných diskusích, že lodní doprava má dominantní podíl na znečištění ve velkých městech poblíž Rýna, se nepotvrdila.

Například v prosinci 2018 vyvolala kolínská starostka Henriette Reker německou celonárodní senzaci, když vyzvala k omezení rychlosti pro plavidla vnitrozemské vodní dopravy. Tehdy tvrdila, že lodní doprava je hlavním přispěvatelem ke znečištění ovzduší v Kolíně nad Rýnem.


Právě si bezplatně čtete článek, který je pro vás jistě zajímavý

Získejte neomezený přístup k exkluzivnímu obsahu internetového magazínu Paluba.eu, zakupte si předplatné a staňte se členy našeho VIP klubu.
Podpoříte tím fungování jediného internetového magazínu v ČR, který se úzce specializuje na informace o lodní dopravě, vodních cestách a rekreační plavbě.
Zjistěte více informací o variantách předplatného a výhodách členství ve VIP klubu Paluba.eu


Nyní zveřejněné výsledky studie projektu „Clean Inland Shipping (CLINSH)“ tak vyvolávají otázku, proč mají politici tendenci pronášet tvrzení poškozující lodní dopravu bez vědeckých důkazů.

LANUV zkoumala vliv vnitrozemské plavby na znečištění ovzduší oxidem dusičitým na dvou silně frekventovaných úsecích Rýna v Bimmen/Lobith a v Bad Honnef a také v přístavech Duisburg a Neuss/Düsseldorf. Měření na Rýně ukázala, že podíl znečištění oxidy dusíku způsobeného vnitrozemskými plavidly rychle klesá s rostoucí vzdáleností od Rýna.

Již ve vzdálenosti 100 až 150 metrů od Rýna bylo zjištěno významné znečištění už pocházející z jiných zdrojů. Měřicí body v dopravních hotspotech ve městech na Rýně vykazují výrazně zvýšený profil zatížení než místa měření přímo na Rýně.

Dominantním zdrojem znečištění je silniční doprava

Dominantním zdrojem znečištění ovzduší je stále silniční doprava.
Dominantním zdrojem znečištění ovzduší je stále silniční doprava.

V dopravních hotspotech je dominantním zdrojem motorizovaná silniční doprava, která obvykle představuje více než 50 procent znečištění. Podíl na zatížení z lodí je zpravidla menší než 10 procent.

Studie z let 2018 až 2020 na silně frekventovaném úseku Rýna na německo-nizozemské hranici ukázaly, že vliv emisí z vnitrozemské plavby na znečištění oxidem dusičitým v ovzduší se pohyboval od jednoho mikrogramu na metr krychlový vzduchu na návětrném břehu a až čtyři mikrogramy na metr krychlový vzduchu je na závětrném břehu.

Ve městech Neuss a Duisburg byla v celé oblasti přístavů naměřena nižší úroveň znečištění oxidem dusičitým než na frekventovaných silnicích.

Pro průzkumy v přístavních oblastech byly zřízeny velmi husté měřicí sítě s 19 měřicími místy v přístavu Neuss/Düsseldorf a s 28 měřicími místy v přístavu Duisburg. Měřicí sítě tak byly podstatně hustší, než je požadováno pro úřední kontrolu ovzduší. To umožnilo získat přesný obrázek o zatížení po celé ploše přístavů.

Agentura dále uvádí, že i přes tato pozitivní zjištění, je nadále zlepšení kvality ovzduší v městských oblastech stále výzvou. Z preventivních důvodů je nutné dále uplatňovat vhodné opatření ke snížení emisí v oblasti vnitrozemské plavby. I když se škodliviny z výfukového potrubí lodních motorů rychle rozptýlí do vzduchu a tím se zředí, vypouštěné množství je stále srovnatelné s množstvím na frekventovaných dálničních úsecích.

Aby se snížily emise znečišťujících látek, jsou na mezinárodních vodních cestách vyžadována nadnárodní řešení. Proto se projektu zúčastnilo celkem 18 partnerů, jako jsou univerzity, ekologické správy, inženýrské kanceláře a provozovatelé přístavů z Velké Británie, Belgie, Nizozemska a Německa.

Nová opatření na snížení škodlivin ve výfukových plynech jsou účinná

Laboratorní loď „Max Prüss“ je vybavena katalyzátorem SCRT pro snížení oxidů dusíku a filtrem pevných částic.
Laboratorní loď „Max Prüss“ je vybavena katalyzátorem SCRT pro snížení oxidů dusíku a filtrem pevných částic.

Z prostředků EU bylo dovybaveno 17 nákladních lodí moderní technologií výfukových plynů. Kromě toho se monitorovacího programu mohlo zúčastnit také 21 dalších lodí, které již byly novými technologiemi vybaveny. V tomto projektu o celkovém objemu cca 8 milionů eur byl na lodích testován účinek různých opatření na snížení škodlivin ve výfukových plynech za reálných jízdních podmínek.

LANUV se projektu zúčastnila se svou laboratorní lodí „Max Prüss“. Již v roce 2015 byl „Max Prüss“ vybaven katalyzátorem SCRT pro snížení oxidů dusíku a filtrem pevných částic pro vznětové motory pro snížení pevných částic. Měření emisí byla prováděna pro různé jízdní režimy, ve kterých byla prováděna vyhodnocení při plavbě po/proti proudu toku a podle různého zatížení motoru. Pro všechny limitované znečišťující látky bylo možné stanovit pozitivní snížení.

V závislosti na jízdním režimu se v důsledku dodatečné montáže snížil obsah oxidů dusíku ve výfukových plynech o 66 až 96 procent. Emise jemného prachu byly u „Max Prüss“ sníženy o 77,8 až 96,7 procenta.

Projekt CLINSH rovněž vyústil v nové metody určování emisí z plavidel vnitrozemské plavby plujících po Rýnu a v přístavech, jakož i z lodí kotvících v přístavech. Stanovení emisí z vnitrozemských vodních cest v přístavech se dosud ukázalo jako obtížné. Vyžadovalo to vysokou míru zjednodušení a zobecnění.

Publikace o projektu „EU LIFE-Projekt Clean Inland Shipping (CLINSH)“ jsou dostupné zde: https://www.lanuv.nrw.de/umwelt/luft/eu-life-projekt-clean-inland-shipping/publikationen

Zdroj: www.lanuv.nrw.de, www.report-k.de